Autor textu MediaGuru
V letošním roce chce COOP otevřít zhruba 80 automatizovaných prodejen,
koncept se jednoznačně osvědčil.
Před dvěma lety otevřela společnost COOP ve Strakonicích svou první automatizovanou prodejnu, jež je zákazníkům k dispozici 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Dnes jich provozuje kolem 25 a v letošním roce by jich mělo přibýt dalších 80. „Koncept se jednoznačně osvědčil, a proto dnes otevíráme i několik takových prodejen měsíčně,“ říká na dotaz MediaGuru Lukáš Němčík, ředitel rozvoje a marketingu sítě COOP.
„Budou přibývat všechny typy prodejen, tedy jak prodejny v menších městech, tak i v obcích či v turistických lokalitách. Chystáme z pohledu typu prodejen i další formáty určené pro velmi specifické lokality. O detailech zatím bohužel nemůžeme informovat,“ dodává Němčík.
V současnosti má COOP na trhu prodejny, které fungují čistě v automatizovaném režimu nebo mají jen velmi omezenou standardní otevírací dobu. Kromě toho vedle nich stojí i obchody, které jsou otevřeny každý den v týdnu a automatizovaný prodej u nich představuje jen doplněk k tomu standardnímu s obsluhou. „V obchodech s standardní otevírací dobou se obrat realizovaný v automatizovaném režimu pohybuje mezi 10–20 %,“ přibližuje Němčík s tím, že občas jsou k vidění i sezónní výkyvy. Například o loňských Vánocích se v prodejně v Lipně nad Vltavou realizovala téměř polovina nákupů v automatizovaném režimu.
Díky automatizovaným prodejnám se COOPu daří nejen navyšovat obrat, ale mnohdy i zachránit malý venkovský obchod. „Na venkově automatizace přispívá k udržení obchodní obslužnosti v regionu a zachování služby v místě, městské prodejně přispěje rozšířením otevírací doby a lepším komfortem pro zákazníky,“ popisuje Němčík.
Nákupní chování se přitom mimo standardní otevírací dobu mění. Zákazníci si chtějí více dopřávat a nakupují více cukrovinek, slaných pochutin a podobných produktů. Rovněž se prodává i více alkoholu. „Na druhou stranu lidé, kteří využijí automatizovanou prodejnu při pozdějších návratech z práce, nebo třeba ti, co pracují v továrních na směny, zase chtějí čerstvé zboží k snídani či večeři,“ doplňuje Němčík.
COOP na českém trhu není jediný hráč, který rozvíjí koncept automatizovaných či hybridních prodejen. Čtyři takové prodejny provozuje nyní i Super zoo. V plánu má letos spuštění své první provozovny i aliance Můj obchod, za níž stojí Makro. Automatizované prodejny s RFID čipy nyní testuje také Minute Shop společnosti Store Invent, jež plánuje do dvou let otevřít 100 takových obchodů.
-stk-
# retail # koncept # expanze # COOP # Můj obchod # Super zoo # automatizovaná prodejna # hybridní prodejna # Minute Shop
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.