Autor textu ČTK
Česko chce zachovat terestrické televizní vysílání i po roce 2030, musí
ale najít kompromisní řešení v rámci celé EU.
Česko chce zachovat terestrické televizní vysílání i po roce 2030, kdy skončí stávající příděly kmitočtů. Musí ale najít kompromisní řešení v rámci celé EU, na kterém se ale zřejmě letos evropské státy nedohodnou. Na konferenci Digimedia to dnes uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu (MPO) Petr Očko.
Podle předsedy Českého telekomunikačního úřadu Marka Eberta bude evropská pozice na chystané Světové radiokomunikační konferenci zřejmě kompromisním řešením, které počítá se zachováním pozemního vysílání v dalším desetiletí, ale s možným přídělem frekvencí pro mobilní reportážní aplikace. „Do roku 2030 se ale určitě na českém trhu nic měnit nebude," dodal.
Budoucnost terestrického vysílání je podle generálního ředitele Českých Radiokomunikací Miloše Mastníka v jeho kombinaci s internetovým připojením přes platformy, jako je HbbTV. K internetu je v Česku v současnosti připojeno asi 1,4 milionu televizních přijímačů, dodal.
Podíl příjmu televizního vysílání prostřednictvím internetu nebo kabelových rozvodů se podle průzkumu agentury Nielsen za posledních deset let zvýšil o 15 procentních bodů na 37 procent. Naopak příjem přes satelit klesl o 11 bodů na 18 procent. Terestrické, tedy pozemní, vysílání zůstává hlavním zdrojem TV signálu pro 56 procent domácností, před deseti lety to bylo 59 procent.
Výrazně se v posledních letech zvýšil počet TV stanic, které mají diváci k dispozici. Mezi pěti a 25 stanicemi má v současnosti k dispozici 25 procent domácností proti 64 procentům v roce 2013. Příjem 26 až 50 stanic má k dispozici 41 procent, tedy o 24 procentních bodů více, než před deseti lety a dostupnost 51 a více stanic se zvýšila z 13 na 33 procent. Češi sledují televizi v průměru tři hodiny a 44 minut denně.
-čtk-
# TV # DVB-T # MPO # ČTÚ # terestrika # Digimedia 2023
Autor textu ČTK
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.