České pivovary hlásí ztráty téměř 5 miliard korun
Ztráty českého pivovarnictví za tři měsíce nouzového stavu přesahují
4,7 mld. Kč, rostly jen tržby v maloobchodě. Gastro žádá
podporu vlády.
Nouzový stav z důvodu pandemie koronaviru způsobil ztráty celé řadě klíčových oblastí českého hospodářství. Jedním z nejvíce zasažených se stal i segment gastro a s ním spjaté pivovarnictví. Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) přesahují ekonomické ztráty v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu za období březen až květen letošního roku částku 4,7 mld. Kč. „Data jsme čerpali od zástupců pivovarů, a tudíž odráží skutečnost, která se na trhu opravdu děla,“ uvádí Michael Fanta z CETA.
Nejvíce byly zasaženy provozy, které musely uzavřít ze dne na den. Prodej piva v tomto segmentu poklesl v měsících březen až květen o 55 %, resp. o 728 tisíc hl. Pokles tržeb za pivo v pohostinství dosáhnul pak více než 4,2 mld. Kč. Ztráty samotných pivovarů z hlediska tržeb přesáhly částku 1,1 mld. Kč.
Na celkových ztrátách v pivovarnictví se podílel pokles tržeb pivovarů, snížený odběr zboží a služeb od dodavatelů a pokles prodeje piva v pohostinství. Ten pak byl částečně kompenzován nárůstem prodeje baleného piva v maloobchodu. Objem prodeje v segmentu off-trade vzrostl o 14 %, resp. o 335 tis. hl. Tržby za balené pivo v době nouzového stavu se v maloobchodě zvýšily přibližně o 794 mil. Kč.
Dodavatelé přišli v důsledku poklesu výdajů na své dodávky v průběhu března až května 2020 o 165 mil. Kč. Roční distribuční náklady v pivovarnictví oscilují kolem hranice 3,5 mld. Kč, v důsledku pozastavení dodávek do restaurací lze proto předpokládat významný pokles také v distribučním řetězci.
„Pohostinství a s ním provázané pivovarnictví utrpělo v době koronavirové krize výrazné ztráty. Nejkritičtější situace je přitom v Praze, Karlových Varech a dalších lokalitách závislých na cestovním ruchu. Pro další období bude klíčové, aby vláda pokračovala v podpoře nejvíce zasažených sektorů,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.
Během pandemie se objevilo několik akcí na podporu gastro segmentu. Jedna z hlavních byla „Zachraň hospodu“, jež se zaměřila na restaurační zařízení a zúčastnilo se jí více než 2500 podniků. Díky ní se podařilo vybrat částku přesahující 10 mil. Kč. Dále probíhala kampaň „Zachraň pivo“, díky které se podařilo zachránit skladové zásoby piva z přibližně 300 českých minipivovarů. Řada pivovarů pak svým odběratelským restauračním zařízením přislíbila výměnu piva, které během jejich uzavření podlehlo datu expirace, včetně sanitace jejich výčepních zařízení.
Pokud by přišla druhá vlna koronavirové pandemie, panují obavy z dalšího možného uzavření provozů a s tím spojeného prohloubení ztrát. „Přestože jsou hospody a restaurace otevřené, rozhodně nemáme vyhráno. Zejména v turistických lokalitách potřebují restaurace pomoc stejně jako hotely a lázně. Měl by vzniknout, po vzoru agendy pro cestovní ruch, Národní program podpory gastronomie, s jasným akčním plánem,“ říká Luboš Kastner, spoluzakladatel restaurační skupiny Hospodska.
-zue-
# koronavirus # pivo # gastro # Český svaz pivovarů a sladoven # maloobchod # CETA # pivovary # hospody
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.