Minipivovarů může kvůli pandemii skončit přes čtvrtinu
Český svaz pivovarů a sladoven očekává letos výrazný propad domácí
spotřeby i exportu. Nejohroženější jsou minipivovary.
Loňský rok byl pro české pivovarnictví ve většině ukazatelů úspěšný, ten letošní bude výrazně ovlivněn pandemií koronaviru. Dvouměsíční uzavření hospod a restaurací srazilo slibně se rozjíždějící sezónu. Prodej čepovaného piva se prakticky zastavil a výrazný pokles zaznamenaly pivovary i v exportu. Vliv bude mít omezená otevírací doba, sportovní akce bez diváků či zrušené letní festivaly. Největší problémy mají menší pivovary a minipivovary, závislé na prodeji čepovaného piva v gastru. Podle odhadu může z celkových téměř 500 minipivovarů skončit více než čtvrtina.
Očekávaný meziroční propad produkce českého piva za prvních pět měsíců se bude pohybovat mezi 1,5 až 2 miliony hektolitrů, z čehož tři čtvrtiny jdou na vrub domácí spotřeby a čtvrtina je pokles exportu.
Prodej baleného piva v obchodech se sice v uplynulých týdnech zvýšil, i tak ale pivovary odhadují pokles lokální spotřeby ke konci května v rozmezí 1–1,3 milionů hektolitrů. K tomu je potřeba ještě přičíst pokles exportu v řádu 400–600 tisíc hektolitrů.
Loni se pivu dařilo, růst táhl export
V roce 2019 celkový výstav vzrostl o 1,6 % a dotkl se hranice 21,6 milionu hektolitrů. Stejně jako v roce 2018 stojí za tímto výsledkem především export, který se meziročně zvýšil o 4,5 %, přičemž nealkoholické pivo si v exportu polepšilo o 22 %. Celková spotřeba piva se v Česku zvýšila jen mírně, a to o 0,9 % na 16,7 milionu hektolitrů.
Podíl čepovaného piva v hospodách na celkové konzumaci i nadále klesala, loni o další procentní bod na historických 35 %. Spotřeba piva na obyvatele se meziročně mírně zvýšila o litr na 142 l.
Z hlediska obalů si i v roce 2019 udrželo prvenství lahvové pivo se 40% podílem z celkové spotřeby. V závěsu bylo pivo sudové se 33 %, PET lahve tvořily 11 %. Stále oblíbenější jsou plechovky, jejichž podíl vzrostl o 1 p.b. na celkových 12 %.
Ležáky, tedy spodně kvašená piva se stupňovitostí 11–12 %, si stejně jako v předchozím roce polepšily o 1,5 p.b. na 51,8 %. Celkově za posledních 10 let jedenáctky a dvanáctky vzrostly o více než 13 %. Oproti tomu pivo výčepní se stupňovitostí mezi 7–10 % zaznamenalo pokles a tvoří 43,8 %. Ostatní piva se pak na celku podílejí 4,4 %.
Výstav nealkoholického piva v tuzemsku se držel na stejné úrovni jako v předchozím roce, pivovary uvařily 564 tisíc hektolitrů. Míchané nápoje na bázi piva pak po boomu v roce 2018, kdy produkce poskočila o 42,5 %, zaznamenaly v roce 2019 mírný pokles o 1,2 % na celkových 424 tisíc hektolitrů.
Import piva ze zahraniční vzrostl o 10,7 %. Do Česka se dovezlo celkem 424 tisíc hektolitrů piva, a to především z Polska, Maďarska a Německa. Největším importérem mimo EU zůstává Mexiko.
Export českého piva meziročně vzrostl o 4,5 % a dosáhl úrovně 5,4 milionů hektolitrů, nealkoholického piva se vyvezlo dokonce o pětinu více než v roce předchozím. Nejvýznamnějšími exportními trhy v rámci EU zůstávají Slovensko, Německo a Polsko, na čtvrté místo poskočilo díky výraznému 36% růstu Maďarsko. Mimo EU jsou to stejně jako v minulých letech Rusko, Jižní Korea a USA. „Vývoz na většinu našich tradičních exportních trhů i vloni rostl, významnější pokles jsme zaznamenali pouze u Velké Británie, Rakouska a Jižní Koreje,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.
-stk-
# koronavirus # pivo # export # pivovar # minipivovar # Český svaz pivovarů a sladoven # nealko # výstav # ležák
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.