Minipivovarů může kvůli pandemii skončit přes čtvrtinu
Český svaz pivovarů a sladoven očekává letos výrazný propad domácí
spotřeby i exportu. Nejohroženější jsou minipivovary.
Loňský rok byl pro české pivovarnictví ve většině ukazatelů úspěšný, ten letošní bude výrazně ovlivněn pandemií koronaviru. Dvouměsíční uzavření hospod a restaurací srazilo slibně se rozjíždějící sezónu. Prodej čepovaného piva se prakticky zastavil a výrazný pokles zaznamenaly pivovary i v exportu. Vliv bude mít omezená otevírací doba, sportovní akce bez diváků či zrušené letní festivaly. Největší problémy mají menší pivovary a minipivovary, závislé na prodeji čepovaného piva v gastru. Podle odhadu může z celkových téměř 500 minipivovarů skončit více než čtvrtina.
Očekávaný meziroční propad produkce českého piva za prvních pět měsíců se bude pohybovat mezi 1,5 až 2 miliony hektolitrů, z čehož tři čtvrtiny jdou na vrub domácí spotřeby a čtvrtina je pokles exportu.
Prodej baleného piva v obchodech se sice v uplynulých týdnech zvýšil, i tak ale pivovary odhadují pokles lokální spotřeby ke konci května v rozmezí 1–1,3 milionů hektolitrů. K tomu je potřeba ještě přičíst pokles exportu v řádu 400–600 tisíc hektolitrů.
Loni se pivu dařilo, růst táhl export
V roce 2019 celkový výstav vzrostl o 1,6 % a dotkl se hranice 21,6 milionu hektolitrů. Stejně jako v roce 2018 stojí za tímto výsledkem především export, který se meziročně zvýšil o 4,5 %, přičemž nealkoholické pivo si v exportu polepšilo o 22 %. Celková spotřeba piva se v Česku zvýšila jen mírně, a to o 0,9 % na 16,7 milionu hektolitrů.
Podíl čepovaného piva v hospodách na celkové konzumaci i nadále klesala, loni o další procentní bod na historických 35 %. Spotřeba piva na obyvatele se meziročně mírně zvýšila o litr na 142 l.
Z hlediska obalů si i v roce 2019 udrželo prvenství lahvové pivo se 40% podílem z celkové spotřeby. V závěsu bylo pivo sudové se 33 %, PET lahve tvořily 11 %. Stále oblíbenější jsou plechovky, jejichž podíl vzrostl o 1 p.b. na celkových 12 %.
Ležáky, tedy spodně kvašená piva se stupňovitostí 11–12 %, si stejně jako v předchozím roce polepšily o 1,5 p.b. na 51,8 %. Celkově za posledních 10 let jedenáctky a dvanáctky vzrostly o více než 13 %. Oproti tomu pivo výčepní se stupňovitostí mezi 7–10 % zaznamenalo pokles a tvoří 43,8 %. Ostatní piva se pak na celku podílejí 4,4 %.
Výstav nealkoholického piva v tuzemsku se držel na stejné úrovni jako v předchozím roce, pivovary uvařily 564 tisíc hektolitrů. Míchané nápoje na bázi piva pak po boomu v roce 2018, kdy produkce poskočila o 42,5 %, zaznamenaly v roce 2019 mírný pokles o 1,2 % na celkových 424 tisíc hektolitrů.
Import piva ze zahraniční vzrostl o 10,7 %. Do Česka se dovezlo celkem 424 tisíc hektolitrů piva, a to především z Polska, Maďarska a Německa. Největším importérem mimo EU zůstává Mexiko.
Export českého piva meziročně vzrostl o 4,5 % a dosáhl úrovně 5,4 milionů hektolitrů, nealkoholického piva se vyvezlo dokonce o pětinu více než v roce předchozím. Nejvýznamnějšími exportními trhy v rámci EU zůstávají Slovensko, Německo a Polsko, na čtvrté místo poskočilo díky výraznému 36% růstu Maďarsko. Mimo EU jsou to stejně jako v minulých letech Rusko, Jižní Korea a USA. „Vývoz na většinu našich tradičních exportních trhů i vloni rostl, významnější pokles jsme zaznamenali pouze u Velké Británie, Rakouska a Jižní Koreje,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.
-stk-
# koronavirus # pivo # export # pivovar # minipivovar # Český svaz pivovarů a sladoven # nealko # výstav # ležák
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.