Autor textu MediaGuru
Téměř polovinu času stráveného před televizní obrazovkou věnují Češi
sledování seriálů a filmů.
Denně si televizi zapne téměř 70 % obyvatel ČR, kteří jejím sledováním tráví přes 3,5 hodiny denně. Podle údajů mediálního zastupitelství Atmedia, jež vycházejí z oficiálního elektronického měření televizní sledovanosti ATO-Nielsen Admosphere, Češi v televizi sledují především filmy a seriály, vyhledávané jsou také zábavné pořady a zpravodajství.
Seriály jsou na českých TV obrazovkách nejsledovanějším programovým žánrem, za nimi následují filmy. Z celkového času, který Češi tráví sledováním televize, věnují seriálům a filmům 46 %. „Češi byli, jsou a budou národem seriálových a filmových fanoušků. To je ostatně vidět i na nárůstu počtu seriálových a filmových tematických stanic, které jdou divákům svou obsahovou nabídkou naproti. Obliba těchto televizních stanic kontinuálně roste,” uvedl Pavel Müller, head of research & marketing společnosti Atmedia, která obchodně zastupuje 29 tematických televizních stanic. Druhou nejsledovanější kategorii tvoří zábavné pořady – od různých talk show přes soutěže až po reality show, kterým diváci z celkového času stráveného před televizními obrazovkami věnují 14 %.
Své místo na televizních obrazovkách má také zpravodajství, a to navzdory velkému množství zpravodajských serverů. Podle Müllera televizním divákům vyhovuje především to, že v rámci několika desítek minut získají přehled o tom nejdůležitějším, co se v daný den stalo. Zpravodajským pořadům od hlavních zpravodajských relací přes zprávy o počasí až po zpravodajské magazíny věnují Češi 12 % času tráveného sledováním televize.
Z těchto údajů vyplývá rovněž to, že se divácké návyky z hlediska sledování programových typů v průběhu času příliš nemění. Filmy a seriály tvořily téměř polovinu času tráveného před televizními obrazovkami i před deseti lety a také zpravodajské pořady si tehdy ukrajovaly podobný podíl. Určitý posun je vidět u zábavných pořadů, kterým v porovnání s obdobím před deseti lety čeští diváci nyní věnují větší podíl času.
Obliba jednotlivých programových žánrů se u mužů a žen příliš neliší. Seriálům a filmům, zábavným pořadům a zpravodajským pořadům věnují muži i ženy nejvíce času tráveného před televizními obrazovkami. Ženy ovšem v porovnání s muži tráví více času sledováním seriálů a zábavných pořadů, zatímco u mužů si v porovnání se ženami vedou lépe zpravodajské, dokumentární a sportovní pořady.
Určité rozdíly jsou také mezi věkovými skupinami. Filmům a seriálům patří největší podíl z celkového času u televize napříč všemi věkovými skupinami, u mladších diváků ve věku 15–34 let je však v porovnání s ostatními diváky nejvyšší. „Mladí diváci věnují filmům a seriálům 54 % času, který tráví před televizními obrazovkami. Je patrné, že filmové a seriálové televizní stanice umějí k obrazovkám přilákat i mladé diváky, a to i přes silnou konkurenci na internetu, sociálních sítích nebo stále oblíbenějších VOD aplikacích,” konstatuje Pavel Müller. Dodává, že výrazně méně si u diváků z této skupiny ukrajují zpravodajské pořady, jimž věnují jen 7 % z celkového času stráveného sledováním televize.
Infografiku k tématu televizních žánrů a jejich sledovanosti v TV si můžete stáhnout v dokumentu níže.
-mav-
# sledovanost # TV # zpravodajství # seriál # film # program # zábava # Atmedia
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.