Autor textu MediaGuru
Business Factory zakládá divizi Xnauts pro rozšířenou realitu
Původně brněnská marketingová agentura Business Factory zakládá
společně s Pavlem Maxem Vincencem novou divizi pro rozšířenou realitu
Xnauts.io.
Původně brněnská marketingová agentura Business Factory zakládá společně s Pavlem Maxem Vincencem novou divizi pro rozšířenou realitu (AR) Xnauts.io. Ta už v tuto chvíli pracuje pro první klienty. V pozici CEO nové divize je Pavel Max Vincenc. Společně s Janem Pátkem, CEO Business Factory, věří, že trh rozšířené reality bude v Česku po vzoru zahraničního vývoje růst. Řekli to na úterním setkání s novináři.
V divizi Xnauts bude většinu držet Business Factory, menšinový podíl připadne Vincencovi. Cílem nové divize je přinášet klientům zábavné koncepty a kreativní kampaně využívající benefitů rozšířené reality a pomáhat jim se vstupem do metaverse. Vychází z toho, že zábavné koncepty zvyšují značkám zapamatovatelnost i míru engagementu.
Velikost českého trhu rozšířené reality odhadují zatím na jednotky milionů korun. Předpokládají ale, že zájem klientů se bude s postupem doby zvyšovat a že AR se bude rozvíjet i do oblasti nakupování. Velikost globálního trhu AR má podle odhadů celosvětově vyrůst do roku 2023 na hodnotu 70 mld. USD.
„S Honzou Pátkem máme stejný pohled nejen na inovace. Navíc se nám podařilo pro Xnauts vytvořit unikátní a globální alianci, do které máme v plánu zvát ty nejlepší světové XR tvůrce a kreativce, kteří společně s námi budou projekty realizovat. Už nyní je součástí aliance Chris Pelk, kreativní ředitel holandské agentury livewall, který má za sebou desítky projektů a vytvořil například oficiální AR filtr pro Ozzyho Osbourna,” říká Pavel Max Vincenc.
Ten se dlouhodobě podílí na kampaních s využitím rozšířené reality pro Amnesty International. Díky těmto kampaním se podařilo vytvořit celosvětovou osvětu, která mimo jiné přispěla k propuštění tří nevinně vězněných na svobodu. Xnauts také připravuje AR podporu pro film Vyšehrad: Fylm.
„Pokud chceme držet tempo růstu a být tu za deset let, musíme neustále přicházet s novými přístupy a hlavně strategicky investovat. Proto pravidelně dáváme jednotky milionů korun ročně do interních invovací, což mi přijde z dlouhodobého hlediska jako to nejlepší, co můžeme pro rozvoj firmy dělat,” říká Jan Pátek, CEO společnosti Business Factory.
Cílem Xnauts je také vzdělávat značky v oblasti rozšířené reality. Proto bude Xnauts společně s Business Factory organizovat konferenci ARfest 2022, kam 9. září 2022 přiveze jak zástupce platforem (Meta, TikTok a další), tak i světové tvůrce AR/XR projektů, kteří se s publikem podělí o to, jak využívat rozšířenou realitu.
Pavel Max Vincenc nasbíral přes 20 let zkušeností z vedoucích kreativních pozic v agenturách jako Havas Worldwide a dalších. Je zakladatelem festivalu ARfest Prague.
Business Factory spravuje marketingové roční rozpočty ve výši 1 miliardy korun. Loni dosáhla tržeb ve výši 75 mil. Kč, což představovalo 30% meziroční nárůst.
-mav-
# AR # rozšířená realita # Business Factory # Xnauts.io # Jan Pátek # Pavel Max Vincenc
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.