Autor textu MediaGuru
Návštěvnost regionálních OC vloni meziročně vzrostla o 1,2 %, obraty
zaznamenaly růst o 2,1 %, ukazuje analýza CBRE.
Z právě zveřejněného Shopping Centre Indexu – každoročního hodnocení výkonnosti regionálních nákupních center od realitně-poradenské společnosti CBRE – vyplývá, že tuzemský maloobchod si v roce 2025 udržel stabilní výkonnost. Součástí indexu je i zákaznický průzkum, který sleduje, jak se proměňuje chování lidí při vyhledávání a hodnocení nákupních center.
„Data za loňský rok ukazují trh v dobré kondici: neobsazenost obchodních center klesla na historické minimum, průměrné tempo obratu se meziročně zrychlilo, návštěvnost se stabilizovala a nájmy rostly. Pod souhrnnými čísly se ale stále výrazněji rýsují rozdíly mezi jednotlivými sektory i typy center. O výsledku dnes rozhoduje také formát a skladba nájemců – nejen samotná lokalita. Centrum v menším městě s dobře sestaveným mixem může překonat nákupní centrum ve velkém městě, které za vývojem trhu zaostalo," komentuje Jana Prokopcová, vedoucí týmu průzkumu trhu v CBRE.
„Návštěvnost už není automatická a přímo odráží to, co nákupní centra skutečně nabízejí – proto se jí musí aktivně věnovat. Ta, která investovala do nájemního mixu a zákaznické zkušenosti, z loňského roku vytěžila víc. Zbytek stagnoval na původních číslech," popisuje Jana Prokopcová. V průměru návštěvnost regionálních nákupních center meziročně vzrostla o 1,2 %. Centra současně dosáhla výjimečně nízké míry neobsazenosti na úrovni 2,8 %, což je téměř o polovinu méně než evropský průměr (5,6 %) – a dlouhodobě dokládá strukturální pevnost českého trhu.
Největší část nákupních galerií stále zaujímá móda s cca 37% podílem. Přestože se celkový mix OC zdá relativně stabilní, uvnitř jednotlivých kategorií dochází k přeskupování nájemců. Největší expanzi vloni zaznamenaly specializované potraviny (+14 %), kam spadají vinotéky, delikatesy, pekárny, čajovny nebo prodejny bio a zdravé výživy, následované službami (+10 %) a domácími potřebami (+6 %). Specifickým fenoménem jsou obchody s chovatelskými potřebami – v ČR tvoří 2 % všech obchodů v nákupních centrech, přibližně pětinásobek oproti Německu. Dalším nastupujícím trendem jsou secondhandové obchody v kvalitnějším provedení, které do České republiky právě pronikají.
Celkové obraty regionálních OC vloni v průměru meziročně vzrostly o 2,1 %, nájemné o 2,3 %. Obě hodnoty mírně zaostávají za inflací, což naznačuje přetrvávající tlak na skutečnou ziskovost nájemců i pronajímatelů. Nejsilnější výkonnost zaznamenala elektronika (+6,5 %), volný čas a zábava (+5,2 %) a sport (+3,5 %). Gastronomie jako celek vzrostla o 2,8 %, přičemž kavárny a zmrzlinárny si vedly nejlépe (+10,7 %), restaurace rostly o 5,5 % a rychlé občerstvení zpomalilo na 3,5 %. Segment módy se po propadu v roce 2024 oživil (+1,2 %), přičemž uvnitř segmentu probíhají strukturální změny: pánská móda obratově vzrostla o 15,5 %, móda pro mladé o 7,1 %, zatímco dámská móda poklesla. Největší propad zaznamenaly služby (−5,6 %) – expanze plochy o 10 % nebyla provázena odpovídajícím růstem tržeb. Pokles zaznamenalo i vybavení pro domácnosti a nábytek (−2,1 %).
Data ukazují, že výkon jednotlivých formátů center se lišil. Nákupním galeriím s dominantním potravinářským nájemcem se dařilo nejlépe – obratově si polepšily o 3,4 %. Zážitkově orientovaná centra zaznamenala nárůst o 2,3 %. Lokality v centrech měst pak vykázaly zvýšení o pouhých 0,4 %. OC s dominantním potravinářským nájemcem nebo pestrou nabídkou gastronomie a služeb současně dosahovala vyšší návštěvnosti i delší doby zákazníků strávených na místě. „Centrum, které umí nabídnout důvod zůstat déle – kombinaci jídla, služeb, volného času a kvalitního prostředí – má výhodnější pozici. A nejde jen o přitažlivost pro zákazníka, ale také o vyjednávací sílu vůči nájemcům, kteří si dnes pečlivě vybírají, kam expandují,“ vysvětluje Jan Janáček z CBRE.
Podíl online tržeb na celkových tržbách nájemců se pohybuje mezi 17 a 20 % a meziročně roste o přibližně 1,5 %. Část tržeb OC tudíž odtéká do online kanálů. Kamenná prodejna totiž stále častěji funguje jako showroom – zákazník si zboží sice vyzkouší na místě, nicméně nakoupí na internetu. Skutečná hodnota, kterou obchod pro značku i centrum vytváří, se tak do vykazovaných tržeb nepromítne celá. „Obrat na metr čtvereční dnes nevypovídá o reálné situaci nájemce tak přesně jako dřív. Zákazník neřeší, přes jaký kanál nakupuje. Pokud chceme rozumět tomu, co se v centru skutečně děje, musíme sledovat výsledky v jednotlivých pobočkách a jejich roli v celém nákupním řetězci," říká Jan Janáček a dodává: „Prodejny se také čím dál častěji stávají klíčovou součástí logistické infrastruktury jako výdejní místa pro e-shopy. Lidé, kteří do centra přicházejí pouze vyzvednout online objednávku, sice mohou zdánlivě zkreslovat statistiky celkové návštěvnosti obchodního centra, pro zbytek nájemců však představují zásadní příležitost.“
Průzkum na vzorku téměř 1200 zákazníků ukazuje, že zákaznické chování se nemění skokově, ale postupné změny jsou jasně patrné. Frekvence návštěv za poslední dva roky odráží polarizaci trhu: 51 % respondentů nemění návštěvnost, 30 % navštěvuje centra méně často, 10 % více a 8 % preferuje bližší alternativy. Ti, kdo omezili frekvenci, nejčastěji mezi důvody uvádějí úsporu času a dostupnost online nákupů či retailových parků. Typická návštěva trvá jednu až dvě hodiny. Roste ale podíl kratších, cílených návštěv v délce třicet minut až hodinu.
Nejdůležitějšími faktory při výběru centra jsou široká nabídka pod jednou střechou, dostupnost blízko domova či práce, parkování a rychlost nákupu. „Pohodlnost rozhoduje o tom, jestli zákazník vůbec přijde. To, které OC si nakonec zvolí, když má na výběr, určuje kvalita zážitku. V prostředí rostoucí konkurence retailových parků a online nakupování je právě tento faktor rozhodující," přibližuje Jan Janáček a doplňuje: „Povědomí se nebuduje jednou kampaní. Centra, která ignorují sociální sítě a optimalizaci pro nástroje umělé inteligence, se stanou neviditelnými pro nejmladší a nejdynamičtější skupiny zákazníků generace Z ve věku od 18 do 25 let.“
Zatímco výstavba nových nákupních center stagnuje – zásadní nové projekty se očekávají až od roku 2027 v Praze, Brně a Pardubicích – retailové parky pokračují v dynamické expanzi. Pro rok 2026 se předpokládá dokončení přibližně 90 tisíc m² nových ploch.
Česká republika s hustotou 194 m² retailových parků na tisíc obyvatel zaujímá třetí místo v Evropské unii, když přibližně o 50 % převyšuje průměr. Retailové parky v tuzemsku tvoří 45 % celkového maloobchodního fondu a výrazně tak převyšují 35% průměr Evropské unie. Index kupní síly ČR přitom dosahuje 92 (EU = 100), tzn. že na každý metr čtvereční maloobchodní plochy připadá méně kupní síly než v evropském průměru.
Pro obchodní centra tato kombinace znamená konec cenové konkurence v klasickém smyslu. Budoucnost je v odlišení – v nabídce skladby nájemců, zážitků, gastronomie a komunitních funkcí, které retailový park ze své podstaty nabídnout nemůže.
# obchodní centrum # nákupní chování # kamenný obchod # analýza # maloobchod # nákupní centrum # CBRE
Autor textu MediaGuru
Pořadem nedělního večera po 20:00 se v divácké skupině starší 15 let
stal první díl dvoudílného filmu Hvězdná hodina vrahů. Následoval
seriál Studna. V mladší divácké skupině 15–54 bodují Zrádci.
Polský seriál Proud získal na festivalu Serial Killer hlavní cenu Primetime
Killer pro nejlepší seriál ze střední a východní Evropy. Novou českou
soutěžní sekci Czech Killer ovládl seriál Kamarád. Zvláštní uznání
patří hercům seriálu Oddíl B.
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.