Autor textu MediaGuru
Více než 60 % posluchačů díky audioknihám čte více než dříve.
Přesto zůstává jejich slabinou mladší publikum, které se k tomuto
formátu zatím přiklání jen omezeně, zjistil průzkum Audiolibrix.
Audioknihy v Česku dál rostou a podle nového průzkumu společnosti Audiolibrix mění čtenářské návyky. Zároveň se ale ukazuje, že si jen obtížně hledají cestu k nejmladší generaci.
Z 12. ročníku Velkého audioknižního průzkumu, do něhož se zapojilo téměř 9 tisíc respondentů, vyplývá, že audioknihy čtení nenahrazují, ale naopak ho podporují. Zatímco v roce 2021 uváděla necelá polovina posluchačů, že díky nim čte více, loni už to bylo 63 %. Čtvtina (26 %) uvedla, že díky audioknihám čtou zhruba stejně a jen sedm procent tvrdí, že čtou méně. Více než 13 knih ročně (tištěných, audioknih, e-knih) přečte 62 % respondentů, přičemž tištěné knihy nebo e-knihy vůbec nečte jen jedno procento z nich.
Audioknihy zároveň pomáhají vyplnit volný čas. Nejčastěji je lidé poslouchají při domácích pracích (19 %), řízení (14 %), před usnutím (13 %) nebo cestě veřejnou dopravou (10 %). Většina jim věnuje jednotky hodin týdně (1-7 hodin), zhruba desetina ale poslouchá i přes 20 hodin týdně.
Přes rostoucí dostupnost, například díky mobilním aplikacím, zůstává slabinou mladší publikum. Lidé do 24 let tvoří jen 3% podíl nových posluchačů. Ti, kteří audioknihy využívají, však častěji experimentují s rychlostí přehrávání.
Nejčastěji k poslechu přesvědčí jméno autora, popis knihy, její recenze a žánrové zařazení. Průzkum ale ukazuje i význam vizuální stránky: obal audioknihy ovlivňuje výběr u více než 40 % posluchačů.
Nejoblíbenějším žánrem zůstávají detektivky (16 %), jejich dominance však výrazně poklesla oproti roku 2020, kdy dosahovaly 43 %. Prostor získávají fantasy (10 %), sci-fi (8 %) i thrillery a historické tituly (oba po 7 %).
Mezi nejprodávanější autory patří Dominik Dán, Terry Pratchett nebo Vlastimil Vondruška, z autorek pak Agatha Christie, Angela Marsons a Alena Mornštajnová.
Kompletní zprávu najdete v dokumentu níže a je dostupná zde.
# výzkum # audio # kniha # čtení # audiokniha # Audiolibrix
Autor textu MediaGuru
Umělá inteligence má podle Čechů potenciál změnit způsob, jakým
nakupují online. Třetina zákazníků by při nákupech využívala AI
asistenty, kteří by jim pomáhali s výběrem produktů, porovnáním
nabídek nebo bezpečnějším placením.
Rádio Impuls vyřeší dlouhodobý problém s nedostatečným pokrytím Libereckého kraje. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání souhlasila s přidělením kmitočtového oprávnění ze kótu Prosečský hřeben. Rádio Impuls doposud pro severočeské město využívalo lokální frekvenci 92,1 FM. Toto vysílací zařízení je umístěno na stanovišti v Matoušově ulici. Vysílač zde dlouhodobě pracoval s výkonem 200 Wattů. Z tohoto důvodu měla dosavadní frekvence pouze lokální dokrývací charakter. Nyní se stanice může v rámci této oblasti přesunout na kmitočet 102,3 FM a využít maximální vyzářený výkon 1 kW. Nové vysílací stanoviště na Prosečském hřebeni nabízí odlišné geografické podmínky. Tato lokalita se totiž nachází přibližně o 200 metrů výše než dosavadní dokrývač. Tuto frekvenci v minulosti pro svou distribuci využíval Český rozhlas Liberec. Rozhlasová stanice ji však opustila v rámci reorganizace analogové FM sítě. Následně se Český rozhlas Liberec s vysíláním přesunul na dominantní kótu Ještěd. Pozici na vysílači Ještěd převzal Český rozhlas Liberec po Rádiu Proglas. Tato stanice uvolnila svou frekvenci na základě vlastního strategického směřování. Rádio Proglas se rozhodlo jako jedno z mála reálně podpořit přechod na technologii DAB+. Tuto podporu v praxi uskutečnilo tím, že přistoupilo k vypnutí většiny FM vysílačů. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tak uvolněný kmitočet pro Liberec přidělila Rádiu Impuls.
Čechy v létě zajímá vaření o něco více než letenky a domácí
turistika je příliš netáhne, ukazuje prázdninový datový pohled na zájmy
podle dat z vyhledávání Seznam.cz.