ATO: Televizi denně sleduje téměř 7 milionu Čechů
Asociace ATO zveřejnila při příležitosti Světového dne televize
základní trendy TV sledovanosti v České republice.
Křivka sledovanosti televize za posledních deset let vykazuje nárůst v posledních dvou tzv. covidových letech, kdy televize byla nejvyhledávanějším zdrojem informací i zábavy. Průměrný Čech či Češka, starší 15 let, sleduje televizi téměř 4 hodiny denně.
„Při náhledu na časovou řadu je patrné, že doba strávená s televizí zřetelně posílila v období lockdownu v roce 2020 a trend pokračuje i letos,“ uvedla tuzemská oborová Asociace televizních organizací (ATO) při příležitosti Světového dne televize, který připadá na 21. listopadu.
Data dále ukazují, že v prvních deseti měsících roku 2021 sledovalo televizi každodenně v obecné cílové skupině 4+ přes 6,8 milionů diváků (průměrný počet diváků, kteří denně alespoň tři minuty kontinuálně sledovali dané stanice).
Diváci ve věkové kategorii 25-34 a 35-44 trávili lidé u televize podle říjnových dat v průměru více než 2 až 3 hodiny denně. „Na jednu stranu je možné nárůst sledovanosti v podzimní části roku spojovat s kratším dnem či chladnějším počasím, nicméně rok 2020 ve svých extrémních hodnotách souvisí jasně s pandemií (3h 20 min. u CS 35-44). Letošní rok už není tak extrémní, přesto u zmíněné cílové skupiny přesáhla sledovanost tři hodiny,“ vysvětluje dále ATO.
Z peoplemetrových dat vyplývá, že proti před-covidovému období (rok 2019) došlo v loňském roce k nárůstu průměrné sledovanosti hlavního zpravodajství o +4 % a v roce letošním dokonce o +6 % na celkových 2,6 milionu diváků každý den v cílové skupině 15+.
„V době covidových omezení výrazně narostl čas strávený sledováním televize, nejzřetelněji pak v období lockdownu. Pandemie ale nebyla jediným zdrojem tohoto nárůstu. Sice výrazně přispěla, ale zcela určitě se nejedná o jediný faktor. K nárůstu celkové doby sledování televize přispívá například rostoucí fragmentace trhu s lepším cílením na jednotlivé cílové skupiny, vznikají nové žánrové stanice, programová nabídka je celkově bohatší, nezanedbatelným benefitem je i stále více vyhledávaná možnost odloženého sledování prostřednictvím HbbTV nebo IPTV," sdělila jednatelka ATO Vlasta Roškotová.
Z dat Kontinuálního výzkumu (konkrétně z poslední dostupné výzkumné vlny červenec - ´září 2021) vyplývá, že většina (45%) domácností využívá pro příjem televize pozemní digitální signál DVB-T2, 19,7% sleduje vysílání přes satelit, 13,4% je kabelově vybavených a téměř 22% domácností sleduje televizi prostřednictvím internetu (IPTV). Internetové připojení má 83% českých domácností.
-mav-
# sledovanost # TV # DVB-T2 # ATS # ATO # satelit # kabel # IPTV # cílová skupina # divák # TV divák
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.