ATO: Sledovanost TV byla v březnu nejvyšší za 17 let
Vůbec nejvyšší byla sledovanost v prvních dvou týdnech platnosti omezení
pohybu,
zde narostla meziročně o více než hodinu.
Letošní březen byl z pohledu televizní konzumace rekordní: dosáhl nejvyšších hodnot průměrné denní sledovanosti ze všech měsíců za posledních 17 let. Uvedla to v pátek společnost Nielsen Admosphere, která televizní sledovanost měří.
Dodala, že TV sledovanost je od poloviny března vyšší ve všech sociodemografických skupinách, největší meziroční relativní nárůst (až o polovinu) pak v posledních pěti týdnech pozoruje u mladých diváků, vysokoškolsky vzdělaných osob a skupině „A“ socioekonomické klasifikace ABCDE.
Graf níže ukazuje srovnání TV sledovanosti den po dni od začátku března s průměrnými hodnotami této sledovanosti za poslední tři roky (stejný den v týdnu, stejné číslo týdne, průměr let 2017–2019). Z dat je patrné, že až do 9. března byla sledovanost na úrovni předchozích let. Po uzavření škol od 11. března došlo k nárůstu sledovanosti o téměř 30 minut denně. Další skokový nárůst nastal od pondělí 16. března po zavedení omezení volného pohybu osob. Vysoká sledovanost vydržela dva týdny (12. a 13. týden). Mezi 13. a 14. týdnem nastal pokles, podobně jako v jiných evropských zemích. Na výsledcích se také projevil efekt počasí, pěkné počasí od 5. do 12. dubna například přispělo ke snížení sledovanosti až na pouhých 20 minut nad průměr posledních tří let.
Meziroční nárůst TV sledovanosti v období od 11. března do 14. dubna se týká všech skupin české populace. V průměru činí 25 %, absolutně 52 minut. Vyšší nárůsty jsou vidět u ekonomicky aktivních diváků (oproti loňskému roku zaznamenala tato skupina nárůst sledovanosti o 33 %), dětí 4–14 let (37% nárůst), lidí s VŠ vzděláním (38% nárůst), v socioekonomická skupině „A“ (42% nárůst) či u mladých ve věku 15–24 let (53% nárůst).
-mav-
# sledovanost # TV # Nielsen Admosphere # ATS # rating # ATO # Kornavirus
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.