Autor textu MediaGuru
ATO: Sledování TV převyšuje v denní aktivitě Čechů sociální sítě
Sledování lineárního televizního vysílání je stále nejčastější
denní mediální aktivitou Čechů, ukazuje výzkum životního stylu
z projektu oficiálního měření televize a videoobsahu.
Živému televiznímu sledování se v rámci denních mediálních aktivit stále věnuje více Čechů než návštěvnosti sociálních sítí. Jak ukazuje LifeStyle Survey (LSS), který do oficiálního měření sledovanosti TV a videoobsahu (PCEM) dodává data o životním stylu, mezi denními mediálními aktivitami u Čechů stále vede sledování živého TV vysílání (69 %). Na druhém místě je prohlížení webu, vyhledávání a psaní/čtení e-mailů, kterým se denně zaobírá 59 % lidí, a třetí místo patří sociálním sítím, které denně využívá 47 %. Data se vztahují k roku 2022.
Celkově průměrný český divák starší 15 let trávil v roce 2022 sledováním televizního vysílání v loňském roce 3 hodiny a 44 minut denně. Týdně pak televizi sleduje na 83 % Čechů starších 15 let.
V posledním roce (od června 2022 do června 2023) bylo na českých televizních stanicích odvysíláno bezmála 769 tisíc pořadů delších než 2 minuty. Změřeno a reportováno bylo v tomto období na 90 samostatných TV kanálů.
Data digitální části projektu PCEM dále ukazují, že na webech a v aplikacích zapojených médií uživatelé celkově odsledovali dohromady v posledním roce čas odpovídající téměř 20 tisícům let, což je 249 průměrných lidských životů (uvažujeme-li o průměrném věku dožití 80 let). Nejvíce času uživatelé věnovali online sledování na počítači, na druhém místě na smart TV. Třetí nejdelší dobu strávili sledováním videoobsahu zapojených médií na smartphonech a nejkratší pak na tabletu.
Kontinuální výzkum (KV), který má za úkol mapovat změny v charakteristikách TV populace a realizuje se na vzorku 12 tisíc domácností, potvrzuje, že převládajícím způsobem příjmu TV stanic je v Česku pozemní digitální vysílání. Podle výsledků z roku 2022 ho využívá 56 % televizních domácností (některé v kombinaci s dalšími typy příjmu). Příjem kabelového nebo IPTV („internetového“) vysílání aktuálně deklaruje 37 % českých domácností. Třetí místo pak patří satelitnímu vysílání (18 %).
Den peoplemetrů si Asociace televizních organizací (ATO) připomíná každoročně 2. června, kdy v roce 1997 v Česku zahájilo elektronické měření sledovanosti televize. Projekt doznal za 26 let své existence řadu změn. Ve své dnešní podobě nese oficiální název Projekt crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu (PCEM). Kromě tradičního lineárního vysílání televize přináší také data o odložené sledovanosti, sledovanosti videoobsahu na digitálních platformách i řadu dat z podpůrných výzkumů o chování české populace – Kontinuálního/Zaváděcího výzkumu (KV/ZV) a LifeStyle Survey (LSS). Projekt v celé šíři realizuje pro Asociaci televizních organizací 21. rokem společnost Nielsen (od roku 2002 jako Mediaresearch a později jako Nielsen Admosphere).
Peoplemetrové části (tzv. PEM TV, tedy měření sledovanosti na televizorech) se účastní reprezentativní vzorek 1 900 českých domácností, což odpovídá 4 350 jednotlivcům starším 4 let. V digitální části (tzv. PEM D) projekt přináší data o sledovanosti videoobsahu na webech a v aplikacích zapojených médií, a to na počítači, tabletu, mobilním telefonu i přes HbbTV v chytré televizi (přes „červené tlačítko“). Jednatelem Asociace televizních organizací se od 1. června 2023 stal Michal Jordan. Ve funkci střídá Vlastu Roškotovou, která v čele ATO působila 12 let.
-mav-
# výzkum # sledovanost # TV # video # Nielsen # měření # ATO # VOD # PCEM # PEM-D
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.