Autor textu MediaGuru
Program TNT přišel po 40 letech o vysílací práva na americkou
basketbalovou ligu NBA.
Po mnohaměsíčních vyjednáváních a průtazích zná nejznámější basketbalová liga ve světě, tedy americká NBA, svého majitele televizních práv. Pro mnohé je překvapivým vítězem Amazon, který se na jedny z doposud nejnákladnějších vysílacích práv složí společně s Walt Disney Company a NBC. Tato trojice totiž dohromady zaplatí 76 miliard dolarů v průběhu 11 sezón.
Poraženým v tomto souboji je Warner Bros. Discovery, který nabídl „pouhých“ 1,8 miliardy dolarů za rok vysílání. Společnost měla přednostní právě na uzavření dohody, ale v jednáních neuspěla, a tak se basketbal ukáže v programu TNT v následujících sezóně naposledy. A to téměř po 40 letech.
„Digitální příležitosti, které nabízí Amazon, perfektně souzní s globálními zájmy NBA. A masivní předplatitelská základna Prime Video významně rozšíří naše možnosti přiblížit se fanouškům novým a inovativním způsobem,“ prohlásil o spolupráci jeden z představitelů NBA Adam Silver.
Jak velkou část z celkových příjmů NBA tvoří vysílací práva? Poslední data z trhu ukazují, že v loňském roce tvořily příjmy nejvyšší basketbalové ligy celkem 10,9 miliardy dolarů. Příjmy z vysílacích práv činily celkem nadpoloviční část, tedy 54 % (z toho 41 % šlo z celostátních médií a 13 % z lokálních médií), sponzoři přispěli 12 %, prodej lístků činil 26 % z této částky.
Pokud bychom se podívali na srovnání s jinými soutěžemi, tak nejbohatší je fotbalová liga NFL, známá svými finálovými kláními, během kterých se konají velkolepé show. NFL si loni přišla na 18,7 miliardy dolarů – nejvíc z toho tvořily právě vysílací práva (celkem 67 %). Naopak NHL si loni přišla jen na 6,8 miliardy dolarů, přičemž nejvíce vydělala na prodeji vstupenek, které měly 44% podíl z celkových příjmů. Baseballová liga je pak co do příjmů stejně velká jako NBA, tedy loni si přišla na 10,9 miliardy dolarů. Poměr prodaných lístků, sponzorů a televizních páv je pak podobný jako u zmíněné NBA.
Autorka textu: Erika Luzsicza, Axocom
# Amazon # vysílací práva # basketbal # Walt Disney Company # TNT # NBA # NBC
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.