Autor textu MediaGuru
S rozvojem umělé inteligence vzniká čím dál více i AI influencerů.
Značky, které je používají, však zájem spotřebitelů nemají zaručen.
Trend virtuálních influencerů sice není úplně nový, s rozvojem umělé inteligence se ale jejich podoba i chování v online prostoru vylepšuje. Lidé však na ně reagují rozporuplně. Jen 37 % spotřebitelů by značka, která AI influencera používá, zaujala. Stejný podíl by naopak k takovému brandu pocítil nedůvěru, zbytku je to jedno. Vyplývá to z nedávného průzkumu společnosti Sprout Social, v němž bylo dotazováno na dva tisíce respondentů.
Už před třemi lety se s virtuálními influencery setkalo 58 % dotázaných, nejčastěji na YouTube, Instagramu, TikToku a Facebooku. Jednou z nejznámějších virtuálních influencerek je Lil Miquela (@lilmiquela), kterou v současnosti na Instagramu sledují 2,4 miliony uživatelů a má za sebou spolupráce s takovými značkami, jako je Prada, Samsung nebo Calvin Klein. V roce 2018 byla časopisem Time dokonce vybrána mezi 25 nejvlivnějších „lidí“ na internetu.
K dalším známým AI influencerům patří například Noonoouri (@noonoouri) s 501 tis. sledujících, japonská digitální tvůrkyně Imma (@imma.gram), kterou sleduje 389 tisíc lidí, nebo modelka Shudu Gram, jež má na Instagramu 238 tisíc sledujících a v loňském roce se dostala i na titulní stránku lokální edice Vogue Leaders. Z dalších lze jmenovat třeba Nonoouri módní influencerku Rae (@here.is.rae), Blawka (@blawko22) či Aitana Lopez (@fit_aitana).
Některé značky se ale nespokojí jen s obvyklou influencerskou spoluprací, jež spočívá v domluveném zasdíleném obsahu. Na tuzemském trhu kupříkladu Komerční banka v dlouhodobé kampani „I love důchod – revoluce ve vnímání důchodu“ využívá vlastní digitální influencerku Just.inu. V asijských zemích, například na Tchaj-wanu, existují značky, které si vytvořily i vlastní virtuální tiskovou mluvčí.
Byť virtuální influenceři poukazují na jistou inovativnost značek, přijímány jsou rozporuplně. Jak bylo zmíněno, jen 37 % spotřebitelů dokáže zapojení AI influencerů zaujmout, v případě generace Z je to dokonce 46 %. Jen 17 % v tom vidí potenciál k budování lepšího vztahu se značkou do budoucna.
V souvislosti s AI influencery je rovněž zajímavé, že jen 35 % spotřebitelů z generace Z si cení autenticity. Pro srovnání, u mileniálů, generace X a baby boomers ji pozitivně hodnotí kolem poloviny dotázaných. „Autenticita je přeceňována. Influencery sledujeme nikoliv kvůli jejich autenticitě, ale protože nás baví či zajímají,“ komentuje Melo Meacher-Jones z Accenture Song.
Se zapojením virtuálních influencerů by tak značky měly být opatrné. Zároveň však dosavadní důraz, který byl v marketingové komunikaci kladen na autenticitu, není k oslovení nejmladších spotřebitelů tolik nutný.
-stk-
# výzkum # marketing # influencer # umělá inteligence # AI # autenticita # virtuální influencerka # Sprout Social # virtuální influencer
Autor textu MediaGuru
Nová data čtenosti Media projektu přinesla tištěným deníkům pozitivní
zprávu. Většina z nich si oproti datům za předcházející období
polepšila. Nejčtenější zůstává Blesk, nejvyšší nárůst čtenosti
zaznamenaly Hospodářské noviny a v meziročním srovnání deník Sport.
Oborové ceny Sport Alive Awards by Tipsport zahájily přihlašování do
pátého ročníku. Soutěž letos nově ocení projekty zaměřené na ženský
sport a vytvořila také samostatnou kategorii pro menší sportovní
organizace.
Studie B2B monitor 2026 ukazuje, že více než třetina firem navýšila
marketingové rozpočty na B2B komunikaci. Vedle digitálních kanálů posiluje
význam osobních setkání, eventů a veletrhů.