Autor textu MediaGuru
Růst inflace, která v českém prostředí v současnosti dosahuje
nejvyšších hodnot za posledních více než deset let, se odrazí i na
cenách mediálních služeb.
Spotřebitelské ceny vzrostly v srpnu podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně o 4,1 %, což je nejvíce od listopadu 2008. Na tomto vývoji se podílely jak ceny zboží, tak ceny služeb z téměř všech oddílů spotřebního koše. Podle České národní banky (ČNB) byl srpnový meziroční růst spotřebitelských cen o jeden procentní bod rychlejší, než předpovídala aktuální prognóza ČNB. Vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření vede ke zdražování zejména v sektoru služeb, vysvětluje ČNB.
Inflace přitom podle ekonomů poroste i v dalších měsících. „Z domácích faktorů bude zřejmě ještě nějaký čas pokračovat postcovidové zdražování některých služeb či rychlý růst cen nemovitostí, který se do inflace prolíná přes zdražování imputovaného nájemného. V cenových tlacích souvisejících s vývojem na globálních trzích budou hrát roli vysoké ceny potravin, mezinárodní přepravy, elektřiny, plynu a dalších surovin a materiálů," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka se meziroční růst inflace bude minimálně do konce letošního roku pohybovat kolem čtyř procent a nelze vyloučit ani krátkodobý nárůst k pěti procentům. Podobně se vyjádřil i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Ke konci letošního roku může meziroční inflace vystoupat nad úroveň 4,5 procenta," uvedl.
Rostoucí inflace může v dlouhodobějším horizontu dopadnout i na ceny mediálních služeb. Podle analytika J&T Pavla Rysky mohou ceny mediálních služeb vlivem růstu spotřebitelských cen zrychlovat. „Dlouhodobě se domnívám, že na ceny včetně těch mediálních bude mít hlavní vliv prudká měnová expanze, kterou nyní česká ekonomika zažívá. Objem peněz v české ekonomice roste kvůli uvolněné měnové politice cca o 10 % ročně. To můžeme chápat zjednodušeně tak, že tímto tempem roste ‚schopnost′ ekonomických subjektů přijímat vyšší ceny. Současná inflace spotřebitelských cen pravděpodobně není vrcholem a ke konci roku očekáváme tempo cca 5 %. Zrychlovat v růstu tak mohou i ceny mediálních služeb, čemuž může pomáhat jejich cykličnost,“ vysvětluje.
Rostoucí inflace se také odráží na růstu nákladů na lidské zdroje, a tedy i zvyšujících se nákladů na zajištění výroby mediálního obsahu. V Česku natáčí řada zahraničních filmových a seriálových produkcí, což cenu výroby zvyšuje. Vydavatelé tištěných periodik zase čelí rostoucím cenám papíru. Papírenský průmysl se vyrovnává se změnami, které způsobila pandemie a které přinesly výkyvy v dodávce celulózy. Podle dat ČSÚ se v srpnu ceny v sektoru dřevo, tisk a papír zvýšily o 24 procent. Papíru je zároveň nedostatek, někteří knižní nakladatelé už proto oznámili, že musí posouvat tisk plánovaných knižních edicí a budou nuceni snižovat počet knižních výtisků zamýšlených pro vánoční prodej.
Společně s rostoucí poptávkou po reklamním prostoru tak na mediální společnosti doléhá další faktor, který může ovlivnit jejich cenotvorbu pro příští rok. Ekonomické oživení a posunuté reklamní výdaje klientů do období letošního druhého pololetí zvyšují tlak na reklamní prostor. Rostoucí poptávka nejen v televizi, ale i na internetu a v rádiích mnohdy převyšuje poptávku z období před rokem 2020, tedy před covidem.
V prostředí rostoucí míry inflace má segment médií tu výhodu, že není přímo vystaven položkám, které letos nejvíce podražují. Jde o typický vývoj, kdy v počáteční fázi cyklu nejvíce zdražují komodity (materiály, energie apod.), a proto jsou zasaženy spíše výrobní firmy. Nicméně v delším horizontu se může vyšší inflace propisovat do všech odvětví včetně médií. Vyšší ceny komodit se již nyní odrážejí v rostoucích cenách spotřebního zboží a ty nakonec mohou vyústit ve vyšší mzdové požadavky napříč ekonomikou. Právě cena práce je podle mého názoru tím, co mohou média nejvíce pocítit na své nákladové stránce.
Pokud jde naopak o ceny mediálních služeb, krátkodobě bych očekával vývoj spíše podle hospodářského cyklu. Česká ekonomika v současnosti prochází oživením a zejména poptávka po reklamě se tradičně chová velmi cyklicky. Některé části médií (tištěná média, internet a venkovní reklama) mohou letos navíc profitovat z voleb do Poslanecké sněmovny, které tradičně na čas zvyšují poptávku po inzerci a tím i ceny.
Dlouhodobě se však domnívám, že na ceny včetně těch mediálních bude mít hlavní vliv prudká měnová expanze, kterou nyní česká ekonomika zažívá. Objem peněz v české ekonomice roste kvůli uvolněné měnové politice cca o 10 % ročně. To můžeme chápat zjednodušeně tak, že tímto tempem roste „schopnost“ ekonomických subjektů přijímat vyšší ceny. Současná inflace spotřebitelských cen 4,1 % pravděpodobně není vrcholem a ke konci roku očekáváme tempo cca 5 %. Zrychlovat v růstu tak mohou i ceny mediálních služeb, čemuž může pomáhat jejich cykličnost.
-mav-
# cena # inflace # poptávka # mediální služby # náklady # cenová politika # mediální inflace
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.