Autor textu MediaGuru
Vláda sice už schválila návrh zákona, kterým se do české legislativy
začlení nové znění evropské mediální směrnice. Jak ale bude vypadat
jeho definitivní podoba, zatím není známo.
Vládní návrh zákona, kterým se má do české legislativy implementovat nová evropská směrnice o audiovizuálních mediálních službách (AVMS), počítá i s variantou nahrazení hodinového limitu pro umísťování reklamy v televizním vysílání limitem denním. Zda ale tato novinka bude v české legislativě skutečně zakotvena, není jasné. Návrh zákona zatím prošel pouze na vládě a jeho schvalování v českém parlamentu ještě nezačalo.
Členské státy Evropské unie měly do 19. září 2020 začlenit do vnitrostátního práva revidovanou směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Už teď je tedy jasné, že tento termín Česko nestihne. „Transpoziční předloha byla dne 17. 8. 2020 schválena vládou a byla odeslána do poslanecké sněmovny. Nyní se čeká až přijde na řadu k projednání v prvním čtení. Termín začlenění do českého práva do 19. 9. není reálný," uvedla na dotaz MediaGuru.cz Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva kultury.
Předloha byla zpracována jako návrh Zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů. Těmito dalšími zákony jsou Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, Zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a Zákon o regulaci reklamy. Transpozice byla navržena jako minimalistická, tj. do národního práva se přejímá jen to, co je nebytné pro provedení směrnice a pouze ty její části, které jsou povinné. Text vládního návrhu je možné číst zde.
V případě obchodních sdělení v televizním vysílání by se změna regulace v souvislosti s implementací Směrnice měla týkat především:
Přechod na denní režim reklamních TV limitů by dal provozovatelům televizního vysílání volnější ruku při zařazování reklamy, zejména v nejvýhodnějším časovém pásmu (prime-time). Podle důvodové zprávy k návrhu zákona, která se opírá o zprávu EGTA, by přechod na denní režim mohl vést ke zvýšení příjmů o 2-15 %. „Odhaduje se, že během významných akcí nebo pořadů by evropští provozovatelé vysílání mohli zvýšit čas věnovaný reklamě o několik minut, tj. z 12 minut na cca 14-15 minut, s ohledem na neochotu evropských diváků akceptovat dlouhé reklamní přestávky,“ uvádí se ve zprávě. Zároveň ale zpráva připouští, že potenciální přínosy z vyšší flexibility mohou být vyváženy skutečností, že zvýšení celkového disponibilního času pro reklamu v prime-timu by mohlo způsobit snížení jeho ceny.
Z nezapočítávání křížové propagace do 20 % omezení mají profitovat zejména ty subjekty, které jsou součástí větších mediálních skupin a křížovou propagaci (tedy podporu pro odvozené a další produkty mediální skupiny) mohou využít.
Evropská směrnice také navrhuje zvýšit flexibilitu v pravidlech pro sponzorování a měla by se také zjednodušit pravidla pro umísťování produktu (product placement). Také v těchto případech se očekává zvýšení celkových příjmů z televizní reklamy.
Tuzemské komerční televize by si přály, aby evropská směrnice byla do české legislativy začleněna v podobě, která evropské znění co nejvíce odráží. „Považujeme za správné, aby došlo k transpozici evropské směrnice do našeho právního rámce s minimálními úpravami a v podobě, která v co nejširším rozsahu zachová podstatu evropské legislativy. Zároveň bychom uvítali, kdyby součástí nově vznikající zákonné úpravy, nebo jejích budoucích novelizací, byla úprava financování zpřístupňování pořadů divákům se sluchovým či zrakovým postižením,“ uvedla tajemnice AKTV Marie Fianová. AKTV neboli Asociace komerčních televizí sdružuje tuzemské komerční televizní skupiny Nova, Prima a Óčko.
Nová evropská směrnice, která je předlouho nového vládního zákona, celkově přichází s regulací platforem pro sdílení videonahrávek, tedy služeb typu YouTube. Zavádí definici služby platformy pro sdílení videonahrávek, určuje, kdo je poskytovatelem takové služby, a stanovuje, co je videonahrávka vytvořená uživatelem. Tento subjekt ponese redakční odpovědnost za obsah pořadů a videonahrávek, které sám nabízí veřejnosti. Záměrem právní úpravy je zejména zavést pravidla, která by příjemce sdílených videonahrávek chránila před nenávistnými a násilnými projevy a podněcováním k terorismu, děti pak před obsahem, který by mohl narušit jejich vývoj. Má také posílit stávající ochranu spotřebitelů před nepřípustným obsahem obchodních sdělení.
-mav-
# TV # reklama # regulace # EU # Směrnice AVMS # limit # Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.