Autor textu MediaGuru
Alespoň jednou za poslední rok nakoupilo na internetu 86 % Čechů,
v Evropské unii je to jen 77 %.
Obyvatelé České republiky patří při nákupech na internetu mezi nejaktivnější v Evropě, alespoň jednou za poslední rok nakoupilo 86 % uživatelů internetu. V Evropské unii má zkušenost s online nákupy 77 % lidí. Nejvíce Evropané na internetu nakupují oblečení a objednávají jídlo, vyplývá z nejnovějších dat Eurostatu.
„Obliba nakupování po internetu stále roste a už se stala standardem. Zatímco před 10 lety v České republice alespoň jednou ročně online nakoupilo 52 % uživatelů internetu, loni už to bylo 86 %. V EU přitom má zkušenost s online nákupy 77 % lidí, nejvíce přitom Evropané nakupují oblečení a objednávají dovoz jídla,“ shrnuje loňská data Tomáš Čupr, ředitel společnosti PPC Profits.
„Kromě spotřebního zboží a rozvozu jídla nicméně výrazně vyrostl i trh služeb, k růstu přispívají například různé cestovatelské platformy umožňující jednoduchou rezervaci ubytování či koupě letenek nebo streamovací služby, na vzestupu jsou i finanční produkty,“ dodává Čupr.
Obyvatelé České republiky přitom patří mezi ty, kteří na webu nakupují nejčastěji. V měřené věkové skupině uživatelů internetu ve věku 16–74 let loni alespoň jednou online nakoupilo 86 % obyvatel ČR. Vůbec nejvíce online přitom v EU nakupují Irové (96 %), víc než 90% podíl nakupujících na internetu mají i Nizozemci a obyvatelé Skandinávie. Naopak v rámci EU jsou při nákupech nejméně aktivní Bulhaři a Rumuni.
Evropané na internetu nejvíce pořizují oblečení (46 %) a využívají služby rozvozu jídla (21 %). Ze spotřebního zboží následují nákupy kosmetiky, vybavení domácnosti a sportovních potřeb. Roste ale i zájem o online nákupy služeb, především v oblasti zábavy a turismu. „Třicet procent lidí si objednalo některou ze streamovacích služeb, čtvrtina kupuje online lístky na různé sportovní či kulturní akce. Čtvrtina lidí si také objednala nějakou dopravní službu, zpravidla nákup letenek, pětina pak řeší online ubytování,“ popisuje Tomáš Čupr s tím, že zatím v menší míře lidé online řeší finanční a pojišťovací produkty nebo služby v provozu domácnosti, jako je např. nákup energií.
Nepřekvapivě nejvíce na internetu nakupují mladí ve věku 25-44 let. Ale i ve věkové skupině nad 65 let už má alespoň nějakou zkušenost s online nákupem více než polovina uživatelů internetu.
Stále větší část Evropanů má právě zkušenost s nákupem ze zahraničí. Zhruba 40 % z těch, co na webu nakupují, už nakoupilo zboží v zahraničí. „Stojí za tím především velká evropská i mimoevropská online tržiště nabízející až miliony různých druhů zboží. Na druhé straně ale vidíme i úspěšné české e-shopy, kterým se daří prodávat v zahraničí. Roste proto i poptávka po dopravě z ČR do jiných zemí,“ vysvětluje ředitel GLS v ČR Petr Pěcha.
Podle dat ČSÚ loni tržby českých e-shopů rostly meziročně o 18 procent. Růst bude pokračovat i letos, byť nižším tempem o 5–8 %. „Reálné mzdy českých domácností budou letos opět vyšší, průměrná mzda se přiblížila 50 tisícům korun měsíčně. To se odrazí i ve větší ochotě utrácet. Tempo růstu však bude nižší než loni,“ uzavírá Tomáš Čupr.
-stk-
# e-shop # e-commerce # Eurostat # GLS # PPC Profits # online nákup
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.