Živé rádiové vysílání vyhledává většina posluchačů podcastů
Posluchači podcastů a živého rádiového vysílání se většinou
překrývají, ukázal výzkum. Doba poslechu rádií je ale delší, poslech
podcastů je zase rozprostřen napříč celým dnem až do pozdních hodin.
Většina lidí, kteří o sobě tvrdí, že poslouchají alespoň jednou měsíčně podcasty, jsou zároveň posluchači živého rádiového vysílání. Rádio neposlouchá jen 30 % posluchačů podcastů, zbývajících 70 % naopak rádio poslouchá pravidelně. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu o posluchačích podcastů, který pro Český rozhlas realizovala letos na jaře agentura NMS na vzorku Českého národního panelu v počtu 3700 respondentů a jehož závěry byly připomenuty na středečním setkání rádiové odborné veřejnosti.
Jak už ve shrnutí výzkumu napsali Pavel Šimoník a Lucie Žáčková z Českého rozhlasu, dosah podcastů představuje v Česku 54 % onlinové populace ve věku 15-70 let (poslechovost podcastu alespoň jednou měsíčně). Přepočteno na tuzemskou populaci ve věku 15-84 let to představuje 43 %. (Pro srovnání: týdenní dosah rádií je 84 % populace 12-84 let).
Podcasty více poslouchají muži a výrazně potom mladší lidé. Ve věku 15-24 let je to 72 % této populace, ale zastoupení posluchačů není nezanedbatelné ani u starších věkových skupin (např. v kategorii 45-54 let je to stále 45 % populace).
Ve srovnání s živým rádiem je průměrná doba poslechu podcastů kratší. Zatímco rádio v průměru denně posloucháme 258 minut (tj. 4 hodiny a 18 minut), podcastům se více než hodinu týdně věnuje polovina respondentů. Ostatní s nimi tráví méně času. Posluchači podcastů v průměru poslouchají jeden až tři podcasty. Zatímco ale rádia mají nejvyšší poslechovost dopoledne, podcasty se poslouchají v průběhu celého dne až do desáté hodiny večer.
Detailní informace z výzkumu o posluchačích podcastů můžete číst v textu níže.
Výzkum poslechovosti rádií ukazuje, že rádio se stále nejčastěji poslouchá přes klasické rádio nebo autorádio (90 %). Roste ale poslechovost digitálního DAB+ rádia nebo autorádia. Za letošní první pololetí poslouchalo DAB+ 17 % populace (meziročně +3 pb.). Stagnuje nebo mírně klesá poslechovost rádií přes počítač, mobilní telefon nebo televizi.
-mav-
# podcast # výzkum # audio # Český rozhlas # rádio # poslechovost # DAB+
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.
# Aktuality # TV & video # Audio
Koalice v úterý navrhne zrušení poplatků ČT a ČRo pro seniory či firmy
Vládní koalice v úterý ve sněmovně navrhne zrušení televizního a rozhlasového poplatku pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let
nebo osoby se zdravotním postižením.