Autor textu MediaGuru
Živá historie vychází s reprintem prvních LN i s fejetony Karla Čapka
Aktuální vydání měsíčníku Živá historie vychází s reprintem
prvního vydání Lidových novin z roku 1893 a také s prvním vydáním
Čapkových fejetonů Jak se dělají noviny.
Přílohou prosincového čísla magazínu Živá historie z vydavatelství Extra Publishing jsou dva artefakty: Reprint z prvního čísla Lidových novin z roku 1893 a kompletní brožurka s prvním vydáním Čapkových fejetonů Jak se dělají noviny, které byly byly určeny čtenářům novin v roce 1937. Brněnské vydavatelství Extra Publishing tímto připomíná fenomén Lidových novin, který je s brněnským městem spjat od počátku jejich existence.
„Brno může být na Lidové noviny právem hrdé. A my, jako brněnské vydavatelství, se k této hrdosti hlásíme," zdůvodnil Pavel Nygrýn, vedoucí populárně-naučných redakcí Extra Publishing.
Součástí čísla je také rozhovor redaktorky Terezy Krejčířové s Hanou Kraflovou, kurátorkou výstavy „Nastoupil jsem co redaktor... Literatura a literáti v Lidových novinách 1893–1939“, která probíhala v Moravském zemském muzeu u příležitosti 130. výročí vzniku novin. Symbolicky skončila letos první zářijový víkend krátce po vydání posledního tištěného čísla „Lidovek“ a právě na ní byly k vidění originály artefaktů, jejichž reprinty naleznete přílohou Živé historie.
Magazín se dále zaměřuje na redakční práci Karla Čapka a dalších osobností, které vtiskly meziválečným Lidovým novinám jejich literární tvář. Nejrozsáhlejší článek mapuje celou historii tohoto legendárního listu – od jeho zrodu až po současnost.
Pocta „Lidovkám“ jako příloha magazínu @zivahistorie – reprint z 1. čísla LN z roku 1893 + reprint 1. vydání Jak se dělají noviny od K. Čapka z roku 1937. 😉 Věřte, že tyto vtipné a svěží fejetony jsou pravdivé dodnes. Víme to. 👉 Právě v trafikách! pic.twitter.com/fEhtWzAR7z
— Živá historie (@zivahistorie) November 21, 2024
-mav-
# tisk # Lidové noviny # noviny # časopis # Extra Publishing # ŽIvá historie # Karel Čapek
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Ontario chce být první volbou chovatelů, pomáhá jí nová kampaň
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.