Autor textu MediaGuru
Visegrádská skupina i letos bude společně koordinovat propagaci svých
regionů s cílem přilákat turisty ze vzdálených trhů.
Společná koordinace aktivit, propagace kulturních a přírodních bohatství regionů, vzájemná výměna dat a znalostí o trendech a výzvách v rámci cestovního ruchu. Takový je závěr pravidelného zasedání členských zemí Visegrádské skupiny, které proběhlo v Praze. Zástupci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska během něj podepsali Protokol o spolupráci v oblasti cestovního ruchu V4, jehož součástí je také Marketingový plán společných aktivit zemí V4 na rok 2024.
„Pracujeme na tom, aby Česká republika byla atraktivním cílem nejen pro turisty, ale i pro investory a podnikatele. A podporujeme různé aktivity, které tyto snahy posílí, včetně spolupráce v rámci Visegrádské skupiny,“ říká místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Na základě dokumentů, které podepsali náměstci ministerstev zemí V4 zodpovědných za cestovní ruch a generální ředitelé národních centrál cestovního ruchu, se státy zaměří zejména na vzdálené a bonitní trhy, jako jsou země v jihovýchodní Asii, USA a Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu.
„Společná propagace států střední Evropy má pro vzdálené trhy smysl. Vzhledem k umístění v srdci Evropy můžeme poskytnout jednu destinaci, kterou je možné navštívit během jedné cesty. A zároveň destinaci, která může nabídnou řadu rozdílných zážitků,“ shrnuje jeden ze signatářů společného protokolu náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Fluxa.
Zástupci centrál cestovního ruchu zemí V4 se pravidelně schází každý rok. Letošní zasedání organizovala Česká republika jakožto předsednická země. V čele uskupení bude stát do konce června 2024. Poté jí vystřídá Polsko.
Účastníci se shodli, že budou veškeré marketingové a propagační aktivity společně ladit a koordinovat. A v neposlední řadě též společně hradit. Přitom využijí i vícezdrojové financování. Část výdajů tak půjde z rozpočtů jednotlivých států a část z grantu, o který všechny země hromadně požádaly. Poskytla je nezisková organizace ETC, jejímž posláním je propagace Evropy jako turistické destinace.
„Na základě pozitivní zkušenosti z loňského roku, kdy jsme v rámci V4 realizovali společnou konverzní kampaň Discover Central Europe jsme stejný postup zvolili i letos. Opět se nám podařilo získat společný příspěvek v rámci grantu od ECT ve výši 100 tisíc EUR na letošní kampaň Creative Cities of Central Europe. Ta bude součástí celého balíčku marketingových aktivit. Navíc ještě každá ze zemí V4 poskytne celkem 75 tisíc EUR na další nástroje jako např. B2B roadshow v cílových zemích nebo třeba provoz vzdělávací platformy pro odborníky z oblasti cestovního ruchu,“ uvádí ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.
O realizaci jednotlivých nástrojů se členské země podělí. Tak například Česko zorganizuje B2B Roadshow v USA, Polsko dohlédne na zajištění aktivit na největším B2B veletrhu v regionu Blízký východ ATM Dubai, který proběhne v květnu. Slovensko bude mít na starosti B2B tréninkovou platformu, tedy program, jehož cílem je motivovat cestovní kanceláře k prodeji, sdílení školicích materiálů, ale také k integraci prodejních nástrojů nutných k uzavření dalších rezervací. Jinak řečeno zajistit zvýšení počtu turistů a také jejich uživatelský komfort. V gesci Maďarska pak bude OTA campaign, tedy mobilní marketing.
-stk-
# reklama # kampaň # marketing # CzechTourism # propagace # destinační marketing # V4 # Visegrádská skupina
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.