Autor textu MediaGuru
Žebříček českých podcastů. Jak si vedly v roce 2025?
Český podcastový trh v roce 2025 rostl, zároveň se však strukturálně
proměnil. Přibývá epizod a aktivních zavedených projektů, zatímco velká
část nových podcastů končí už během prvního roku, ukazují data
platformy ceskepodcasty.cz.
Český podcastový trh v roce 2025 dál rostl, zároveň ale prošel výraznou proměnou. Jak vyplývá z analýzy dat platformy ceskepodcasty.cz, podcasty se čím dál častěji chovají jako dlouhodobé mediální projekty, nikoli jako jednorázové experimenty. Přibývá epizod, roste aktivita zavedených pořadů a trh se postupně profesionalizuje.
K 1. lednu 2026 eviduje katalog České podcasty celkem 9 029 podcastů. Alespoň jednu epizodu v roce 2025 vydalo 3 872 z nich, přičemž 920 projektů publikovalo poprvé. Zásadní je však zejména růst objemu obsahu. Tvůrci loni zveřejnili 207 676 epizod, což znamená meziroční nárůst o 94,4 %. Produkce tak rostla výrazně rychleji než samotný počet podcastů, což podle autorů analýzy ukazuje posun k intenzivnější práci s již existujícími formáty.
Zároveň se potvrzuje vysoká míra selekce. Přibližně polovina nově vzniklých podcastů ukončí vydávání během prvního roku, nejčastěji do tří měsíců od spuštění. Výjimku tvoří některé tematické kategorie – například náboženství, kde přežije přes 80 % nových projektů. Naopak v oblasti společenských témat končí podcasty výrazně častěji. Podle platformy většina projektů nekončí kvůli nezájmu publika, ale proto, že nebyly od počátku koncipovány jako dlouhodobě udržitelný formát.
Žebříček TOP českých podcastů
Pozornost publika přitom často přetrvává i poté, co samotný podcast skončí. Web ceskepodcasty.cz zaznamenal v roce 2025 celkem 3,7 milionu návštěv, převážně z mobilních zařízení a organického vyhledávání. Na základě těchto dat vznikl vůbec první přehled Top 25 nejnavštěvovanějších českých podcastů roku 2025. Žebříček ukazuje, že mezi nejvyhledávanějšími tituly figurují jak aktivní projekty, tak i ukončené pořady – například fanouškovský podcast Neplecha ukončena věnovaný světu Harryho Pottera. Zároveň se mezi nejsilnější značky dokázaly rychle prosadit i nové formáty, například podcast Lepší už to nebude, který se do Top 25 dostal během několika měsíců od spuštění.
Na čelních místech tohoro žebříčku figurují podcasty Hlasy zločinu (CNN Prima News), Chumelenice, Neplecha ukončena, Pindy z gyndy a zmiňovaný Lepší už to nebude (Patrik Hezucký, Miloš Pokorný, Zdeněk Pohlreich).
Data tak potvrzují, že klíčová není jen frekvence vydávání, ale především dlouhodobá relevance a kvalita obsahu. Největší podcasteři dnes podle analýzy často budují celé sítě projektů a kolem obsahu vytvářejí širší ekosystém aktivit. Český trh se zároveň profesionalizuje, když přibývá týmových produkcí s jasně rozdělenými rolemi, které mají vyšší šanci na dlouhodobé fungování než sólové projekty.
Slabším místem zůstává mezinárodní distribuce. Jen malé množství českých podcastů systematicky cílí na zahraniční publikum, a to především z institucionální sféry. Podle autorů analýzy nejde o technický problém, ale spíše o strategickou volbu zaměřenou na domácí trh. Další fáze růstu by se tak měla odehrávat především v práci s existujícím obsahem, publikem a efektivnější distribucí, včetně využití nástrojů umělé inteligence.
# podcast # audio # trend # analýza # žebříček # statistika # České podcasty
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.