Autor textu ČTK
Zaměstnanci slovenské televize Markíza oznámili, že stávkovat nebudou, ale
zůstávají ve stávkové pohotovosti. Do stávky ale vstoupí pracovníci
veřejnoprávní RTVS.
Stávkový výbor veřejnoprávního rozhlasu a televize na Slovensku (RTVS) ohlásil na pondělí odpoledne podle listu Denník N výstražnou stávku v délce tři a půl hodiny. Akce bude před úterním začátkem schůze parlamentu, na které by poslanci měli definitivně rozhodnout o novém zákonu o této stanici; podle pracovníků RTVS i podle opozice chce vláda toto médium ovládnout. Stávka naopak nebude v nejsledovanější slovenské televizi Markíza, která podle dnešního vyjádření nespokojených zaměstnanců přistoupila na jejich požadavky. Ty se týkaly zpravodajství.
„Půjde o první stávku v historii RTVS. Po výstražné stávce situaci vyhodnotíme a jsme připraveni zorganizovat i další stávky," uvedli členové stávkové výboru. Během protestu neplánují přerušit vysílání či do něj vstupovat.
Nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu slovenská sněmovna schválila v prvním čtení na své poslední schůzi. Vládní návrh mimo jiné předpokládá, že ve funkci předčasně skončí nynější ředitel RTVS.
Nespokojení zaměstnanci Markízy dnes ohlásili, že vedení televize souhlasilo s požadavky stávkového výboru. Ten kromě jiného žádal, aby vedení televize slíbilo, že politická témata se vysílají objektivně a nestranně a že televize nebude nestandardně zasahovat do obsahu schválených reportáží. Pracovníci Markízy uvedli, že stávkovat nebudou, zůstávají ale ve stávkové pohotovosti.
Vedení Markízy v prohlášení zaslaném ČTK krok pracovníků uvítalo a uvedlo, že požadavky zaměstnanců se prakticky shodují s jeho vlastními snahami a také směrnicemi společnosti CME, která vlastní Markízu a další televizní stanice včetně české TV Nova a která patří do české skupiny PPF. Ještě ve středu Markíza ohlásila přerušení jednání se stávkovým výborem, dnes vyjádřila ochotu pokračovat v dialogu.
Spory mezi redaktory a vedením Markíz se naplno dostaly na veřejnost v květnu, kdy moderátor diskusního pořadu Na tělo Michal Kovačič v živém vysílání kromě jiného kritizoval vedení stanice. Ta následně pozastavila vysílání obou relací, které Kovačič moderoval. Moderátora se zastali desítky jeho kolegů v televizi a stávkový výbor minulý týden vyhlásil stávkovou pohotovost.
Televize se nepřímo vymezila vůči Kovačičovi i vůči jeho setrvání v televizi. Za nemyslitelné označila, aby „jakákoliv osoba, která zneužila vysílací prostor k neautorizovanému vysílání a poškodila dobré jméno TV Markíza, reprezentovala do budoucna zájmy redaktorů, moderátorů a byla nadále tváří televize".
Spory v Markíze začaly podle dostupných informací loni po výměně šéfa zpravodajství. Nespojení redaktoři tvrdili, že nový šéf zpravodajství, český novinář Michal Kratochvíl, prosazuje menší důraz na politické zprávy a od redaktorů chce, aby se vyhýbali konfrontaci s vládními politiky.
Po loňském nástupu nynější slovenské vlády do úřadu premiér Robert Fico zařadil Markízu mezi čtyři „nepřátelská média" a přestal jí odpovídat na dotazy. Představitelé vlády rovněž tvrdili, že vysílání RTVS není objektivní a ministerstvo kultury připravilo nový zákon o této stanici. Nynější generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj se funkce ujal na původně pětileté období v létě 2022, kdy současné vládní strany na Slovensku nebyly u moci.
-čtk-
# TV # Slovensko # RTVS # protest # Markíza # stávka
Autor textu ČTK
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.