Autor textu MediaGuru
Žabka si letos v dubnu připomíná 10 let, kdy se stala součástí skupiny
Tesco. V budoucnu se chce zaměřit na rezidenční typy prodejen.
Síť prodejen Žabka si v dubnu připomíná 10 let od chvíle, kdy se stala součástí skupiny Tesco. Od té doby svou síť rozšířila na téměř 130 prodejen, expandovala mimo Prahu a střední Čechy, upravila nabídku služeb i sortimentu a zmodernizovala své pobočky.
Žabku přivedla na český trh investiční skupina Penta, která roku 2007 převzala původně polskou síť. První obchod v Česku byl otevřen v dubnu roku 2008 v Maiselově ulici v centru Prahy, kde funguje dodnes. V době, kdy síť přebíralo Tesco, čítala necelou stovku.
Postupně Žabka rozšiřovala svou působnost do východních Čech a na jižní Moravu. V Pardubicích má pět prodejen, v Brně osm. „Naším cílem je expanze Žabky i do ostatních měst, které při výstavbě bytů preferují i rozšíření obslužnosti pro své obyvatele v místě bydliště. V budoucnu se chceme zaměřit právě na rezidenční typy prodejen,“ vysvětluje Radim Lunda, generální manažer sítě Žabka.
Síť expandovala také na Slovensko, kde byla před nedávnem otevřena již pátá prodejna Žabka a brzy budou následovat další.
„Velkou výhodou našich obchodů je jejich variabilita a dokáží se přizpůsobit různým tvarům objektů. Standardní velikost prodejny Žabka se pohybuje od 90 do 110 m², což je i ideální rozměr pro rozmístění veškerého zboží, které zákazník potřebuje k denní spotřebě,“ říká Radim Lunda. Nejmenší prodejna, v pražské Štefánikově ulici, má pouhých 27 m².
V návaznosti na změnu spotřebitelského chování Žabka pozměnila také svůj sortiment. S příklonem ke zdravému životnímu stylu obohatila portfolio o výrobky se sníženým obsahem cukru či bio. Rozšířila i sortiment finančních služeb – umožnila platbu složenek, cash back nebo možnost vyzvednutí zásilek. V reakci na pandemii Covid-19 pak zahájila online prodej a zařadila do sortimentu nabídku léčiv.
Mnozí zákazníci míří do Žabky kvůli nákupu snídaně. Mezi neoblíbenější položky tak patří kombinace kávy a sladkého croissantu. „Zatím co dříve markantní část prodejů na pekárně tvořil rohlík a houska, které se dováželo z velkých pekáren, v dnešní době se prodávají spíše položky jako kaiserka, croissant, které dopékáme na všech našich prodejnách vždy podle aktuální potřeby zákazníka,“ dodává Radim Lunda.
Z nejprodávanějších položek z různých kategorií v kamenných prodejnách lze zmínit rohlík, máslo, párky, sušenka Mila, olej, Magnesia, Pilsner Urquell a vodka. Na internetu lidé nejčastěji kupují rohlík, kaiserku, donut s čokoládovou polevou, banán a Red Bull.
K oslavě 10. výročí připravila Žabka řadu aktivit pro zákazníky i zaměstnance a franšízanty. V plánu má soutěže, letáky i dárkové kazety.
-stk-
# prodejna # Tesco # expanze # Žabka # Penta # kamenná prodejna # online prodej # rezidenční prodejna
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.