Autor textu MediaGuru
Průchod obchody se při nákupech zrychlil. Podle Tomáše Prouzy ze Svazu
obchodu a cestovního ruchu zhruba o 20 %.
Pandemie a s ní spojena mnohá omezení výrazně změnila nákupní zvyklosti Čechů. Do obchodů na nákupy vyrážejí méně často, zato ale za jednu návštěvu utratí více. Průchod obchodů se přitom zrychlil zhruba o 20 %, uvedl na tiskové konferenci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
„Ukázalo se, že obchody nikdy nebyly zdrojem nákazy. Do ochrany zaměstnanců a zákazníků věnovaly přes sedm miliard korun,“ přiblížil Prouza s tím, že celkem byly peníze vydány na 600 tisíc litrů dezinfekce, 24 km plexiskla u pokladen, 30 milionů rukavic, 540 milionů mikrotenových sáčků a dalších prostředků.
Bezpečnost prodejních míst potvrzuje také nezávislá analýza profesora Omara Šerého z února letošního roku, který zkontroloval na 52 vzorcích odebraných v prodejnách exponovaná místa, jakými jsou madla eskalátorů, tlačítka ve výtazích, ruce pokladních, nákupní vozíky i vzduch. Ani v jednom nebyla nákaza covid-19 nalezena.
Omezení, která provází již rok pandemii koronaviru, ovlivnila chování českých zákazníků. Podle výsledků analýzy společnosti NielsenIQ (dříve Nielsen) vzrostly tržby rychloobrátkového o zboží v meziročním srovnání o 5,6 %. Lidé ale zároveň omezili o 9,9 % frekvenci nakupování, a naopak o 17,3 % navýšili průměrnou útratu v obchodech na 351 Kč.
„Maloobchodní trh prošel během roku s pandemií dramatickými změnami, které za posledních dvacet let nemají obdoby. Obchod čelil masivním výkyvům v extrémně krátkém období – od panických nákupů na přelomu února a března přes dlouhodobější posuny v nákupním chování až po nová pravidla hygieny, ochrany nakupujících a zaměstnanců či reakce na často upravované restrikce a vládní opatření,“ uvedl Karel Týra, ředitel NielsenIQ, a doplnil: „S výjimkou první vlny, kdy byl koronavirus velkou neznámou a viděli jsme enormní panické zásobovací nákupy, bylo chování nakupujících ve všech dalších vlnách podobné. V období restrikcí ještě více, o 15–20 %, omezovali návštěvy obchodů, nákupy více plánovali a za jeden nákup utratili částku větší zhruba o 25–30 %.“
Mezi kamennými obchody se nejlépe dařilo supermarketům a diskontním prodejnám s meziročním růstem tržeb o 8 %, kde nedošlo k tak výraznému poklesu počtu zákazníků jako u jiných typů prodejen. Drogistické řetězce rostly méně, konkrétně o 2 %, protože řada zákazníků upřednostňovala jeden velký nákup a drogistické produkty kupovali v obchodech spolu s potravinami. Nejvíce, o 2 %, poklesly tržby potravin na čerpacích stanicích, které trpěly sníženou mobilitou obyvatel. Ale i zde byly patrné nárůsty tržeb v obdobích, kdy došlo k omezení nedělního prodeje u ostatních typů prodejen.
„Pandemie současně přinesla silný nárůst oblasti online prodejů, kde meziroční růst tržeb vystřelil o polovinu,“ připomněl Tomáš Prouza. Meziročně vzrostly tržby e-commerce o 59 %, přičemž nejvíce růst akceleroval během první jarní vlny loňského roku.
Spolu s tím, jak Češi zůstávali v průběhu roku zavřeni ve svých domovech – celkem tak strávili 23 týdnů –, se změnily i jejich potřeby a to, co nakupují. Uzávěry gastronomického sektoru se promítly do nebývalého růstu produktů jak v oblasti kuchyňského náčiní, tak surovin na vaření. Tržby za pánve, hrnce a další náčiní stouply o 15 %, stejně tak vzrostly i u surovin na pečení nebo chlazených dezertů. O 7 % se zvýšily prodeje hotových jídel.
Zároveň rostla potřeba udržovat domácnost v čistotě, takže kategorie jako čističe toalet, mopy, čističe na podlahy nebo utěrky zaznamenaly meziroční nárůst o 10–20 %. Nejvíce ale akceleroval růst výrobků zaměřených na dezinfekci domácnosti – ty zvýšily tržby o 118 %.
„S omezením možností kulturního vyžití a užívání si nevšedních zážitků v běžném životě se změnily i další segmenty, kde si Češi v posledním roce více dopřávali. Došlo k významnému posunu u konzumace kávy,“ nastínil Týra. Kromě rostoucích prodejů kávovarů byl znatelný i příklon českých spotřebitelů k mleté a zrnkové kávě s růstem o 12 %, a to na úkor instantní o 6 %.
Uzavření kin a domácí sledování televize a filmů pak vedlo ke zvýšené konzumaci snacků – o 5 % narostly prodeje bramborových chipsů, o 15 % tortilla chipsů a o 92 % popcornu.
Ne všem kategoriím se ale dařilo tak dobře. Prodeje v maloobchodě klesaly u kategorií, které jsou častěji nakupovány impulzivně, jako jsou cukrovinky a žvýkačky, nebo v celé oblasti péče o krásu. Omezení sociálních interakcí a nošení roušek či respirátorů vedlo k propadu dekorativní kosmetiky o 10 % či vůní a deodorantů o 7 %. Jediným segmentem péče o krásu, který tak netrpěl, byla péče o pokožku. S častějším mytím rukou a používáním dezinfekcí rostla potřeba lidí hydratovat a pečovat o pokožku.
I letos navázalo nakupování v prvních dvou měsících plynule navázalo na závěr roku 2020. Lidé v současné karanténě omezují návštěvy obchodů a chodí pro větší plánované nákupy.
-stk-
# výzkum # koronavirus # nákupní chování # SOCR ČR # NielsenIQ # Svaz obchodu a cestovního ruchu
Autor textu MediaGuru
Důvěra spotřebitelů stojí na lokálním původu a férovosti. České
značky jsou na tom dobře, vyplývá z dat MNForce.
Děti tráví více času v online prostředí, především u videí a sociálních sítí, zatímco jejich zájem o četbu tištěných knih a časopisů s rostoucím věkem klesá. Vyplývá to z výsledků
Minisčítání 2025 Českého statistického úřadu, do kterého se zapojil
rekordní počet žáků základních škol.
Blízkost prodejny rozhoduje, většina Čechů ale za slevami dojíždí.
Letáky výrazně ovlivňují nákupní chování, ukazuje výzkum Stem/Mark.