Za podcasty platí necelá desetina jejich českých posluchačů
Drtivá většina posluchačů podcastů poslouchá ty, které jsou zdarma. Za
nějaké podcasty platí devět procent z těch, kteří podcasty poslouchají,
vyplývá z výzkumu ResSolution Group.
Drtivá většina českých posluchačů podcastů si k poslechu vybírá epizody, které jsou dostupné zdarma (90,9 %). Necelých devět procent posluchačů podcastů (8,7 %) poslouchá jak pořady zdarma, tak i ty placené. Pouze placené podcasty neposlouchá téměř nikdo z dotázaných (0,4 %). Nepatrně více ochotní připlatit si za poslech podcastů jsou mladí ve věku 15–34 let (12 %) oproti ostatním věkovým skupinám. Vyplývá to z výzkumu ResSolution Group pro MediaGuru.cz.
Výzkum dále ukázal, že téměř tři z deseti (28 %) respondentů neposlouchají podcasty vůbec. Přibližně jedna čtvrtina respondentů uvedla, že podcasty poslouchá méně často než jednou za měsíc (27 %), a pouze 8 % dotázaných uvedlo, že podcasty poslouchá denně nebo téměř denně.
Poslouchají více mladí a ti z velkých měst
Největší podíl posluchačů podcastů je mezi respondenty ve věku 15–34 let. Alespoň jednou týdně podcast poslouchá 43 % z nich. Naopak respondentů starších 54 let, kteří takto odpověděli, je 16 %.
Nejpopulárnější jsou podcasty mezi respondenty z velkých měst. Alespoň jednou týdně je poslouchá 40 % dotázaných. Na vesnici poslouchá týdně podcasty 25 % dotázaných, v malých a středních městech 23 % respondentů.
Nejčastější poslech je doma
Pro polovinu respondentů je nejčastějším místem, kde poslouchají podcasty, doma při relaxování či před spaním (49 %). Na druhém místě (41 %) respondentů uvádí, že podcasty poslouchají při domácích činnostech jako je úklid, vaření nebo práce na zahradě (41 %). Třetí nejvíce vybíranou činností pro poslech podcastů je podle dotazovaných cestování, a to ať už v MHD, v autě nebo když prostě někam jdou (33 %). Nejméně často pak dotazování poslouchají podcasty na dovolené (8 %) či při sportu (6 %).
Nejoblíbenější délka je do 30 minut
V otázce délky jedné podcastové epizody třetina respondentů (33 %), kteří alespoň občas poslouchají podcasty, nejvíce preferuje, pokud má epizoda jejich typického podcastu, který poslouchají, 16–30 minut. O něco méně dotazovaných (28 %) má radši kratší epizody, tedy ty, které mají do 15 minut. Pětina respondentů preferuje epizody dlouhé 31–45 minut (19 %). Delší epizody (tedy 46 minut–1 hodina) jsou oblíbené u jednoho z deseti respondentů (10 %). Epizodám, které jsou delší než 1 hodina, dává přednost pouze malé procento dotazovaných (4 %). 6 % respondentů uvedlo, že žádnou preferenci na délku podcastové epizody nemá.
S rostoucím věkem výrazně roste podíl těch, kteří preferují podcasty dlouhé maximálně 15 minut. Respondentů ve věku 15–34 let, kteří takto odpověděli, je pouze 11 %, zatímco dotázaných starších 54 let je téměř 55 %. Respondenti ve věku 15–34 let, kteří alespoň občas poslouchají podcasty, shodně s dotázanými ve věku 35–54 let nejčastěji uvádí jako preferovanou délku jedné podcastové epizody 16–30 minut.
Typ zobrazení
Posloucháte i placené verze/části podcastů?
| Hodnota | |
|---|---|
| pouze zdarma | 90.9 |
| některé placené, jiné zdarma | 8.7 |
| jen placené | 0.4 |
Základ: Alespoň občas poslouchají podcasty, N=372, zdroj: ResSolution Group
Oblíbená témata: rozhovory a skutečné příběhy
Mezi dvě nejvíce preferovaná tematická zaměření podcastů patří podle respondentů rozhovory s osobnostmi a skutečné příběhy jako například zločiny, které se staly (obojí 29 %). Jako třetí nejčastější téma podcastů uvádějí dotazovaní takové, které jsou humorné či komediální (22 %). Velmi oblíbenými tématy jsou ale také publicistika na aktuální témata jako jsou politické kauzy (17 %), příroda či životní prostředí (15 %), sport (14 %), historie (13 %), zpravodajství a věda a technika (obojí 12 %). Nejmenšímu zájmu se těší podcasty zaměřené na různé tipy a náboženství či esoteriku (obojí 3 %).
Přibližně třetina z těch, kteří poslouchají podcasty alespoň občas, poslouchá průměrně 3 až 5 různých podcastů (36 %). Téměř šest z deseti respondentů poslouchá pouze 1 nebo 2 různé podcasty (57 %).
S rostoucím věkem roste podíl respondentů, kteří poslouchají pouze 1 nebo 2 různé podcasty. 51 % dotázaných žijících ve velkých městech poslouchá více než dva různé podcasty. Na vesnici poslouchá více než dva různé podcasty 39 % dotázaných.
Dvě třetiny respondentů (65 %) z těch, kteří alespoň občas poslouchají podcasty, si vybírají k poslechu jen ty epizody, které je zaujmou tématem, hostem či něčím jiným. Dvě pětiny (19 %) z těch, kteří alespoň občas poslouchají podcasty, poslouchají všechny či téměř všechny epizody jejich oblíbeného podcastu. 14 % dotázaných pak předchozí dva typy kombinuje a u některých podcastů poslouchá téměř všechny epizody a u jiných jen ty epizody, které je něčím zaujmou.
62 % respondentů poslouchá podcasty online přes (mobilní) aplikaci, téměř polovina (45 %) je poslouchá online přes web a pouze malé procento (6 %) si epizody stahuje.
O výzkumu
- Metodika: Výzkum byl realizován prostřednictvím internetového sběru (CAWI). Respondenti jsou součástí Českého národního panelu.
- Cílová skupina: Internetová populace 15+
- Vzorek: Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 516 respondentů.
- Sběr dat: Terénní sběr dat proběhl v době od 11. 4. do 16. 4. 2024.
- Realizátor: ResSolution Group
-mav-
# podcast # výzkum # audio # předplatné # poslech # Ressolution Group
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.