Autor textu MediaGuru
Z prodejců sportovního zboží letos nejvíc inzeruje Altisport
Nejsilnějším inzerentem mezi prodejci sportovního zboží byl od začátku
roku Altisport.
V období leden-květen 2021 byl nejsilnějším inzerentem segmentu prodejců se širokým sortimentem zboží s převahou sportovních potřeb a oblečení Altisport – s reklamou v ceníkové hodnotě přes 44 milionů korun. Druhý Decathlon měl inzerci v hodnotě přes 29 milionů korun a třetí Sportisimo umístilo reklamu za 28 milionů korun. Vyplývá to z monitoringu Nielsen Admosphere.
Více než polovina nakupuje podle výzkumu Nielsen Admosphere sportovní oblečení a vybavení ve specializovaných obchodech (z věkových skupin nejčastěji 35–44letí), 49 % v obchodech internetových (zde nejčastěji skupina 15–34). Až za těmito možnostmi se umístily supermarkety, kde nakupuje zboží pro sport 23 % lidí (mírně více muži), a obchody s módou se 14 % odpovědí (ve větší míře ženy).
Výzkumná agentura také zjišťovala, zda pandemie změnila sportovní návyky. Ukázalo se, že u většiny lidí se návyky ohledně sportu nezměnily – že sportují zhruba stejně jako před pandemií, deklarovalo v květnovém výzkumu 59 % dotázaných. Zhruba čtvrtina cvičí v důsledku pandemie méně než dřív, 14 % naopak více. Že se věnují pohybu intenzivněji, uváděli ve výzkumu častěji 15–34letí, což je ale zároveň skupina, která také nejsilněji sport omezila. Své sportovní aktivity v pandemii zesílily ve větší míře také ženy. Více než dvě pětiny respondentů v online výzkumu Nielsen Admosphere uvedly, že se věnují sportu nebo nějaké formě cvičení denně nebo alespoň několikrát za týden.
Výzkum dále zjišťoval, jakým sportům se respondenti aktivně věnují. Nejčastější je aktivní chůze, do které je zahrnut i trekking, nordic walking a podobně – označilo ji 58 % respondentů a je na prvním místě ve všech demografických skupinách. S vyšším věkem navíc posiluje. Na druhém místě dotázaní zmiňovali cyklistiku, které se věnuje 39 % z nich. I tento sport je na druhém místě ve všech skupinách s výjimkou žen, u nichž se dělí o druhé místo s plaváním. Ačkoli je u obou pohlaví druhá nejzmiňovanější, je cyklistika výrazně populárnější mezi muži (51 % vs. 26 % žen). Třetí místo celkově patří plavání, kterému se dle svých slov aktivně věnuje 26 % dotázaných, na čtvrtém místě je běh (20 %).
-mav-
# reklama # inzerce # prodej # sport # Sportisimo # Altisport # Decathlon
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.