Autor textu ČTK
S příchodem nového generálního ředitele České televize Jana Součka se
očekávají změny v nejvyšším vedení ČT. Odchod potvrdil ředitel
komunikace Vít Kolář.
Z České televize (ČT) odchází další vysoce postavený manažer. Po řediteli zpravodajství Zdeňku Šámalovi oznámil odchod i ředitel divize korporátní vztahy, komunikace a obchodu Vít Kolář. Ten navíc řídil kromě komunikace i právní útvar, výzkum a sledovanost nebo bezpečnost a vnější vztahy. Kolář to dnes potvrdil ČTK. Vedle něj podle informací ČTK zřejmě odejdou i šéfové právního či personálního oddělení nebo další lidé z oddělení komunikace.
Důvody odchodu nejbližších spolupracovníků končícího generálního ředitele Petra Dvořáka se různí. Část uvádí, že pod novým ředitelem Janem Součkem pracovat nechtějí, jiná část zase uvádí, že si na jejich místa nastupující šéf hodlá přivést své lidi. Další členové vrcholného managementu slíbili Součkovi, že vydrží ve funkcích do konce letošního roku, aby mu pomohli překonat počáteční období, ale nechtějí s ním dále spolupracovat.
Kolář se rozhodl odejít na konci září. „Krok jsem diskutoval už s nastupujícím generálním ředitelem. Deset let po boku Petra Dvořáka byla pro mě nesmírně inspirativní doba plná zásadních televizních i společenských proměn, naplněná velmi náročnou prací a novými zkušenostmi. Úspěšná doba, za kterou se podařilo řediteli a jeho managementu naplnit všechny důležité cíle," řekl Kolář ČTK. Podle něho se Česká televize stala hlavním partnerem diváků při všech důležitých společenských, politických, kulturních i sportovních událostí a většinu období obsazovala také první místo divácké sledovanosti pořadů a programů. „Věřím, že se v posledním roce podařilo také najít v dialogu s politickou reprezentací způsob financování a rozvoje veřejné služby do dalších let," dodal pro ČTK.
Spolu s Kolářem a Šámalem pravděpodobně odejde rovněž vedoucí právního útvaru Markéta Havlová, která je zkušeným tuzemským televizním právníkem a patří mezi největší experty na domácí mediální právo. Další výpovědi podle zdrojů ČTK z České televize chystají ředitelka marketingu Denisa Kollárová, pod kterou spadá i televizní self promotion a sociální sítě, Alžběta Plívová, která vede komunikaci a PR a je klíčovou manažerkou ČT edu, nebo ředitelka personálního útvaru Jitka Tejnorová. Na odchodu je i mluvčí ČT Karolina Blinková nebo manažer programové rady Miloš Zahradník. Spekuluje se i o odchodu ombudsmana ČT Čestmíra Fraňka ke konci roku nebo finančního a provozního ředitele ČT Davida Břinčila.
Naopak podle informací ČTK nadále v ČT zůstává dosavadní šéfredaktor Petr Mrzena, který má být šéfem zpravodajského kanálu ČT24, nebo ředitel programu Milan Fridrich, který má mít pod sebou všechny kanály kromě ČT24.
Novou řídící strukturu, včetně konkrétních jmen, Souček plánuje představit na pondělní tiskové konferenci. Z dostupných informací je zatím zřejmé, že by svého vlastního šéfa měl mít nově každý program ČT. Proti současnému stavu má být samostatně vyčleněna digitální divize a rovněž sportovní kanál již nebude zařazen pod šéfa zpravodajství
Kolář do České televize nastoupil v roce 1998 a vystřídal redaktorské pozice v ekonomické a zahraniční rubrice. Od roku 2002 působil v diplomacii jako mluvčí ministerstva, ředitel odboru komunikace a poté jako generální konzul v Austrálii a na Novém Zélandu. V roce 2010 se vrátil zpět do pozice ředitele tiskového odboru za ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Po jeho neúspěšné kandidatuře na prezidenta nastoupil znovu v roce 2013 do ČT, a to do kanceláře generálního ředitele.
Českou televizi čeká na podzim změna v nejvyšším vedení. Novým generálním ředitelem byl počátkem června zvolen ředitel brněnského studia ČT Souček. S 11 získanými hlasy porazil dosavadního šéfa ČT Petra Dvořáka. Souček se funkce ujme 1. října, kdy Dvořákovi vyprší druhé funkční období.
-čtk-
# TV # personálie # lidé # Česká televize # Jan Souček # Petr Dvořák # management # řízení # Vít Kolář
Autor textu ČTK
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.