Autor textu MediaGuru
Wolde: Vítězí totální video, největší podíl má živá TV
Neexistuje rozdělení na online video a video v klasické televizi, platformy
se navzájem podporují a dnes vítězí tzv. totální video, říká
Štěpán Wolde.
Živé televizní sledování je v Česku v obecné populaci starší 4 let stále nejsilnějším zdrojem konzumace videoobsahu. Jeho podíl na sledování všech videí (tedy i například videoobsahu na nosičích) představuje více než 43 %. Pokud by se k živému sledování přičetlo i sledování televizního obsahu z archivu a živé sledování televizního obsahu na internetu, tvoří souhrnný podíl „televizního obsahu" téměř 62 % konzumace videoobsahu. Jiný videoobsah přes internet sleduje téměř 29 % populace starší 4 let. Ukazují to data výzkumu ATO-Nielsen Admosphere. Tématu konzumace videoobsahu se na loňské konferenci Czech Internet Forum věnoval Štěpán Wolde, ředitel hudební televizní skupiny Óčko.
U mladých českých diváků ve věku 16-34 let se sledovanost videoobsahu odlišuje, nejvyšší podíl sledovaných videí tvoří internetová videa (45 %). Pokud ale mladí lidé začnou zakládat rodiny, jejich vzorec chování se mění a stejně tak se mění s tím, jak stárnou. V případě lidí ve věku 25-34 let s dětmi jsou už opět patrné preference směrem k sledování živého TV vysílání a úměrně tomu klesá sledovanost jiného videoobsahu přes internet.
Pod pojmem videoobsah se podle Woldeho dnes skrývá řada věcí. Zdaleka to nejsou jen videa na YouTube a Facebooku, ale lze do něj zahrnout i obsah v živém televizním vysílání (tzv. lineární vysílání), ve zpětném zhlédnutí, na platformách televizních provozovatelů i nezávislých hráčů typu Netflix nebo AppleTV+. V neposlední řadě pod pojem patří i online videa internetových médií, například DVTV, ale i různých klientů, např. Red Bull.
Byť se v současné době hodně skloňují názvy streamovacích služeb, jako je Netflix, HBO Max nebo AppleTV+, nejedná se o dominantní hráče na poli videoobsahu. Ukazují to i data z britského trhu, kde má z pohledu denní konzumace videoobsahu největší podíl živé televizní vysílání (49,5 %). To navíc zůstává nejsilnější platformou pro reklamní oslovení. Z dat britské BARB vyplývá, že zásah reklamním video vysíláním je v širší populaci z 83 % dosahován přes živé televizní sledování. V divácké skupině mladých Britů ve věku 16-34 let tvoří podíl živého TV sledování 66 % celkového reklamního zásahu, které připadá na video.
Britská data také ukazují, že zatímco živé televizní sledování lidé nejvíce sledují na televizoru, služby jako Netflix tak konzumuje jen 74,2 % lidí. Zbytek k tomu volí notebook (12,1 %), tablet (7,1 %) nebo chytrý telefon (6,5 %), na kterém nejvíce sledují i videa na YouTube (35,5 %) a další online videa (46,7 %). V Česku mnohem více konzumují lidé internetová videa na notebooku než na mobilu. Živá televizní sledovanost je dominantně sledovaná přes televizní obrazovku.
Během jarní vlny pandemie se sice zvýšil zájem o VOD služby, zároveň ale stoupla sledovanost i klasické televize. „Neexistuje rozdělení na online video a video v klasické televizi, platformy se navzájem podporují a vítězí dnes tzv. totální video,“ říká Štěpán Wolde s tím, že právě propojení jednotlivých platforem pomáhá i k nárůstu sledovanosti TV Óčko, konkrétně nedávno zařazené reality show Naked Attraction. „Vidíme, že díky silné kampani na Facebooku, kde mohou lidé ochutnávat obsah a komentovat ho, k nám na televizi přivádí nové diváky. Obsah tak nelze rozdělovat, navzájem si mohou jednotlivé platformy pomáhat,“ uvedl.
-stk-
# video # VOD # SVOD # Štěpán Wolde # lineární TV # Czech Internet Forum # živá TV
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.