Autor textu Martina Vojtěchovská
Zpravodajský portál TN Live se stane hlavním kanálem TV Nova pro vysílání
před volbami do Evropského parlamentu. Zároveň se samotný portál obsahově
posune a přijde s novým programováním.
Klíčovým pilířem předvolebního vysílání Skupiny Nova k volbám do Evropského parlamentu budou hlavní debaty na webovém portálu TN Live. Proběhnou 17. května, 24. května, 31. května a 6. června. Z každého dílu se následně budou připravovat články na TN.cz a reportáž do Televizních novin. Moderovat je budou Martin Čermák a Háta Sassmannová, která působí jako stálá zpravodajka TV Nova při Evropské unii. Debaty se odehrají v hlavní budově TV Nova, poběží v přímém přenosu od 15:00 a budou trvat 60 minut.
„Do zpravodajských relací v rámci volebního vysílání budeme zvát ty strany, hnutí či koalice, které budou ve volebních odhadech dosahovat v průměru alespoň 3 % hlasů. O tomto klíči pro výběr hostů jsme předem informovali politické strany i veřejnost. Jsme v tomto maximálně transparentní.“ říká Kamil Houska, ředitel zpravodajství TV Nova.
Nova zve kandidáty do debat na základě průzkumů od agentur Kantar, STEM, Stem/Mark, CVVM, Median, Ipsos a Data Collect publikované od 7. prosince 2023 do 30. dubna 2024.
Portál TN Live zároveň po třech letech fungování projde obsahovou proměnou. Od května se v denní frekvenci zařazuje pořad Napřímo, častěji se také objevuje lifestylový magazín Talk!. Od června se pak rozšíří pořad Svět za hranicemi a další novinky ve vysílání TN Live mají přijít ve druhé polovině roku.
O vysílání k volbám do Evropského parlamentu a také o záměrech s TN Live jsme mluvili s ředitelem zpravodajství TV Nova Kamilem Houskou.
Web TN Live bude letos hlavním kanálem TV Nova pro vysílání debat předcházejících volbám do Evropského parlamentu, které u nás připadají na 7. a 8. června. Debaty tak nezařazujete do lineárního vysílání TV Nova. Proč?
Je to proto, že eurovolby jsou jiné než volby do Sněmovny nebo prezidentské volby. Z televizního pohledu je u parlamentních voleb zajímavý střet několika předsedů politických stran. V případě eurovoleb se ale pozornost tříští, protože na kandidátkách nejsou předsedové stran a k tomu se ještě přidávají kandidáti na eurokomisaře. Rozhodli jsme se proto rozdělit předvolební diskuse do většího počtu debat a umožnit stranám vyslat do debaty pokaždé jiného kandidáta.
Nova už zveřejnila klíč, podle kterého zve kandidáty do diskusí. Liší se ten, který použijete pro eurovolby, od jiných volebních událostí?
Máme už několik let zavedený mechanismus, kterého se dodnes držíme. Vycházíme pokaždé z několika výzkumů od největších výzkumných agentur veřejného mínění a za předem stanovené období průměrujeme všechny zveřejněné výsledky jednotlivých stran. Na jejich základě spočítáme průměrnou hodnotu, která indikuje, zda překročí, nebo nepřekročí hranici pro zvolení. Podle tohoto klíče pak zveme zástupce do debat.
Víme ale také, že situace se na politické scéně mění a že několik subjektů se pohybuje kolem hranice 2-3 %. I sociologové připouštějí, že se několik subjektů k hranici volitelnosti může přiblížit. Proto jsme se rozhodli, že vedle debat, do kterých zveme zástupce podle jasného klíče, který jsem popisoval, otevřeme v Televizních novinách ještě témata, ke kterým budeme natáčet názory i kandidátů těchto menších stran.
Vzhledem tomu, že debaty přinesete v rámci internetového vysílání, nezvažovali jste možnost pozvat k debatě zástupce všech subjektů? Právě proto, abyste předešli možným výtkám, že účast v diskusích je otevřena jen pro některé subjekty…
Nikdy nebude možné uspokojit všechny a nějakou hranici stanovit musíme, protože všechny zvát nemůžeme. Vždy se bude cítit někdo dotčený, že se do diskuse nedostal. Dlouhodobě a přehledně naše pravidla zveřejňujeme a neměníme je. Jedeme podle jasného klíče a bohužel neexistuje jiný parametr, než jsou průměry průzkumů veřejného mínění. Ano, můžeme se také držet výsledků minulých voleb, což je ale podle mého názoru ještě horší varianta, protože za jedno volební období se můžou nálady ve společnosti dost lišit.
Jedeme podle jasného klíče a bohužel neexistuje jiný parametr, než jsou průměry průzkumů veřejného mínění.
Páteří vysílání k euro volbám tak budou čtyři debaty rozložené do čtyř týdnů o hodinové stopáži bez superdebaty…
Ano. Z každé debaty navíc zařadíme také to nejzásadnější do Televizních novin. Superdebata má smysl u parlamentních nebo prezidentských voleb, protože v těchto případech jsou role diskutujících jednoznačně srozumitelné. U eurovoleb se to liší v tom, že někdo je kandidát, někdo je lídr kandidátky, někdo zase kandiduje na eurokomisaře. Evropské volby jsou pro nás největší oříšek, jsou nejsložitější pro to, abychom lidem vysvětlili, že se jich týkají. Polovina lidí neví nebo si neuvědomuje, co jim EU přináší. Ambicí celoplošné komerční televize je stručně a jasně vysvětlit lidem základní věci, které se v Bruselu rozhodují.
K vysílání výsledků voleb připravujete pořad Naše Evropa, jehož vysílání začne v pondělí 10. června místo Snídaně pět minut před 6:00 a bude trvat zhruba tři hodiny. Je to zase jiný styl prezentace výsledků než při sněmovních nebo prezidentských volbách.
Eurovolby jsou atypické tím, že se čeká na uzavření posledních volebních místností. To je výhoda a nevýhoda zároveň – nevýhodou je, že nelze průběžně sčítat výsledky a informovat o tom, jak si kdo stojí. Výhoda je zase v tom, že v době, kdy budeme moct informovat, budou výsledky za Česko sečtené a můžeme hned divákům sdělit výsledek. Z tohoto důvodu nemá smysl připravovat na sobotu mimořádné kontinuální vysílání, protože bychom jen mohli říkat, že volby skončily. Výsledky budou známé v noci z neděle na pondělí, tak proto v pondělí ráno nabídneme speciální tříhodinové vysílání, ve kterém je rozebereme.
Speciální magazín, který by se v lineárním vysílání TV Nova věnoval eurovolbám, nechystáte?
Zvažovali jsme ho, ale přijde nám lepší využít naše stávající pořady a témata do nich rovnoměrně rozprostřít. Objeví se tak v pořadech Televizní noviny, Střepiny nebo Za pět minut dvanáct.
Jak moc jsou pro Novu eurovolby důležité z hlediska zpravodajských priorit? Roste jejich důležitost?
Záleží na úhlu pohledu. Není žádným tajemstvím, že voliči o eurovolby takový zájem nemají. Pro novináře a provozovatele televizního vyslání jsou to ale důležité volby, protože chceme, aby lidi pochopili, že účastí ve volbách mohou ovlivnit chod Evropské unie. Často slyšíme, že lidé si na Evropskou unii stěžují, ale když mohou vyjádřit svůj názor ve volbách, tak zůstanou doma. Proto se volbám chceme věnovat. Chceme divákům vysvětlit, že řada věcí se už neřeší na národní úrovni, ale rozhodují se na evropské úrovni.
Evropské volby jsou pro nás největší oříšek, jsou nejsložitější pro to, abychom lidem vysvětlili, že se jich týkají.
Debaty u příležitosti voleb do Evropského parlamentu jsou teď jedním z nejviditelnějších projektů webu TN Live. Vedle toho ale rozšiřujete také vysílání některých stávajících pořadů v rámci všedního dne – konkrétně jde o pořady Napřímo a Talk. Co si od toho slibujete?
Zamýšlíme upravit fungování portálu TN Live. Vidíme, že návštěvnost webu je vysoká, když se odehrávají větší události, které dokážou přitáhnout desítky až stovky tisíc lidí. Když se ale nic mimořádného neodehrává, tak návštěvnost logicky klesá. Ukazuje se přitom, že dobře fungují pořady, které jsou jasně definované a diváci tak vědí, s čím si takový pořad spojit. Protože v takovém případě ho často vyhledávají zpětně a nemusí ho nutně sledovat v živém vysílání. To je případ pořadu Napřímo – ten má osm až 10 tisíc diváků živě a dalších několik desítek tisíc ho sleduje v rámci následujících 48 hodin v dodatečném zhlédnutí. Z toho vyvozujeme, že TN Live může v čase, který není věnován živému vysílání důležitých událostí, fungovat i řekněme „podcastově“. Proto jsme se rozhodli, že výhradně pro TN Live vytvoříme plejádu pořadů na každodenní bázi. Každý pořad bude mít ve schématu pravidelné místo. Pořad Napřímo se každý všední den zaměří na rozhovory s politiky v délce 20-30 minut. Pořad Talk je orientovaný na showbyznys. Připravujeme ale i další pořady. Chceme také rozšířit distribuci obsahu na další platformy a nedržet ho jen na webu TN Live. Do distribuce tak zapojíme YouTube a podcastové platformy, protože chceme zvýšit zásah těchto pořadů. (TN Live je zároveň dostupný v HbbTV aplikaci a v nabídce Voyo, pozn. red.)
Jaké další pořady pro TN Live připravujete?
Vedle zmíněných pořadů Napřímo a Talk plánujeme denně i sportovní pořady, ve kterých se budeme každý den věnovat jinému sportu. Skupina Nova je držitelem řady vysílacích práv ke sportovním pořadům, a toho chceme využít. Plánujeme také pořady na týdenní bázi, například pořad zaměřený na literaturu nebo také pořady zaměřené na některé skupiny obyvatel. Například témata spojená s policií, armádou nebo hasiči jsou poměrně pestrá a zajímá se o ně velká skupina.
Chceme rozšířit distribuci obsahu na další platformy a nedržet ho jen na webu TN Live. Do distribuce tak zapojíme YouTube a podcastové platformy.
Novinkou publicistických pořadů TV Nova se letos stal pořad Na vaší straně, který se ale po měsíci vysílání přesunul ze sobotního podvečera na pondělí od 22:30. Jak změnu vysílacího času hodnotíte?
Ukázalo se, že čtvrteční slot je výhodnější než ten víkendový. Pořad upozorňuje na nepravosti a z tohoto důvodu se nám víkendový čas neosvědčil, protože se zdá, že diváci o víkendu hůře přijímají pořady, které jsou méně relaxační. Přesun pomohl a s výsledky pořadu jsme spokojeni. Každý týden také přibývá velké množství tipů od diváků na témata, která můžeme v pořadu otevřít. A jsme pyšní na to, že se nám podařilo už několika lidem jejich složité problémy skutečně vyřešit. Že ten pořad není jen o tom, že na problém upozorní, že varuje ostatní lidi, ale že těm konkrétním lidem umí reálně pomoci.
Podobnou zkušenost s posunem do jiného vysílacího času máme s Víkendem. Víkend jsme vysílali v úterý, a protože v tomto čase tolik nefungoval, tak jsme ho přesunuli do Víkendové Snídaně a loni v květnu jsme ho vrátili jako samostatný pořad na pondělní večer od 22:30. V tomto novém čase má výborná čísla, podíl překračuje 23 % a funguje lépe než předtím. Je ale také pravda, že jsme změnili i jeho dramaturgii, producenta a má i nové redaktory.
# TV # TV Nova # program # Evropský parlament # volby # IPTV # TN.cz # TN Live # Kamil Houska # debata # předvolební vysílání # eurovolby
Autor textu Martina Vojtěchovská
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.