Autor textu MediaGuru
Společnost Nestlé přesouvá výrobu Lentilek z České republiky do
Německa. Značka, jež vznikla v roce 1907, změní recepturu i obal.
Nestlé přesune výrobu Lentilek z České republiky do Německa. V Holešově na Kroměřížsku se přitom vyrábí déle než 100 let – od roku 1907. Od jara příštího roku se budou nově vyrábět v Hamburku. Informace, jež přinesl Český rozhlas potvrdil ČTK i mluvčí firmy Robert Kičina. Důvodem přesunu je podle něj sladění receptury českých Lentilek s mezinárodní značkou Smarties, pod kterou jsou lentilky vyráběny a prodávány v zahraničí, a také snížení nákladů na výrobu.
K přesunu do Německa podle Kičiny Nestlé vedou dva důvody. „Prvním je harmonizace receptury s naší značkou Smarties, pro kterou jsme se rozhodli na základě výsledků preferenčních testů mezi spotřebiteli. V testu, kdy jsme lidem dali ochutnat obě varianty složení, původní i nové, jsme zjistili, že jim obě chutnají a jsou pro ně stejně akceptovatelné,“ řekl mluvčí. Výrobek bude nově obsahovat méně cukru a více mléka a čokolády. Počítá se i s použitím certifikovaného kakaa.
Dalším důvodem stěhování je snížení nákladů na údržbu výrobních technologií a lepší využití kapacit v továrně v Hamburku, která dostačuje pro výrobu a distribuci produktu do všech zemí Evropské unie. „Navíc má závod technologii balení Lentilek do papírových obalů a přispěje k plnění závazků Nestlé, týkajících se snižování plastového odpadu bez větších investic,“ dodal Kičina.
Do papírových obalů se přitom Lentilky balí i nyní. Některé však podle Kičiny mají plastové součásti. Jako příklad uvedl balení Lentilek o váze 140 gramů v tubě. „V našem českém závodě, na rozdíl od německého, nemáme technologii která by nám je umožnila nahradit papírovými,“ řekl Kičina. Balení nejprodávanějšího osmadvacetigramového formátu Lentilek v papíře podle něj zůstane ve Sfinxu.
Lentilky začali v roce 1907 v Holešově vyrábět bratři Philipp a Rudolf Kneislovi. Pojmenování čokoládových cukrovinek pochází z latinského slova pro čočku. Výrobek si nechali bratři patentovat. Jejich zásluhou ve městě vznikla továrna Sfinx, která Lentilky vyrábí dodnes.
Koncem loňského roku pracovalo v holešovském závodě asi 400 lidí. Více než polovinu jeho produkce tvoří želé výrobky, které se prodávají na domácím trhu hlavně pod značkou Jojo. Podnik vyrábí i tvrdé bonbóny Bon Pari nebo Hašlerky a dále dražé, mezi která patří právě Lentilky a Smarties. Čokoládové středy pro lentilky se dovážejí z druhého závodu na cukrovinky společnosti Nestlé v Česku, olomoucké Zory. Za jednu směnu se ve Sfinxu vyrobí asi 1,6 milionu kusů Lentilek. Sfinx vyrábí i cukrovinky marshmallow či polotovar pro karamely.
Historie výroby cukrovinek v Holešově sahá až do roku 1863. Do současné továrny na Palackého ulici se pak přesunula v roce 1910. Sfinx tedy patří mezi nejstarší továrny na cukrovinky v Česku. Součástí společnosti Nestlé je Sfinx od roku 1992.
Přesun výroby tradiční české značky a s tím spojené i nové receptury s sebou nese značné riziko. Před pěti lety například čelila firma Mondelēz krizové komunikaci kvůli přesunu výroby tradičních piškot do Polska.
-čtk-, -stk-
# Nestlé # obal # výroba # receptura # cukrovinky # Lentilky # Sphinx # přesun
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.