Autor textu MediaGuru
Výpadek elektřiny ovlivnil televizní sledovanost
Televizní sledovanost během blackoutu: dramatický pád v zasažených
oblastech kompenzoval růst v jiných regionech.
Páteční výpadek elektřiny, který 4. července zasáhl rozsáhlou část Česka, se výrazně promítl do sledovanosti televize. V nejpostiženějších krajích klesla živá sledovanost až o desítky procent. Celorepublikově však vliv blackoutu zmírnil zvýšený zájem diváků v nezasažených oblastech, uvedla společnost Atmedia s odvoláním na data ATO-Nielsen.
Největší výpadek elektřiny za poslední roky postihl v pátek 4. července především Prahu, Středočeský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký a částečně také Pardubický a Olomoucký kraj.
Ve vysoce zasažených krajích došlo během výpadku k dramatickému poklesu. Například v Ústeckém kraji byla živá sledovanost mezi 12:00 a 15:00 nižší o 80 % oproti průměrnému pátečnímu odpoledni z předchozích tří týdnů. V Libereckém kraji klesla o 67 %, v Praze o 44 % a ve Středočeském kraji o 40 %.
Naopak v nezasažených regionech lidé trávili u obrazovek více času než obvykle. Jihočeský kraj zaznamenal nárůst sledovanosti o 28 %, Plzeňský o 27 % a Jihomoravský o 23 %. Vyšší sledovanost hlásily i Vysočina, Zlínský a Moravskoslezský kraj.
„Celková živá televizní sledovanost mezi 12:00 a 15:00 byla v porovnání s předchozími třemi pátky nižší o 11 %. Výrazný pokles v některých krajích byl částečně vykompenzován nárůstem v jiných,“ vysvětluje Pavel Müller, Senior Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia. Celodenní sledovanost byla podle něj nižší jen o 4 %.
Podle zástupců Atmedie je běžné, že výjimečné situace zvyšují zájem o televizní vysílání. Diváci televizi vyhledávají nejen jako zdroj informací, ale i pro zábavu a odreagování.
„Mimořádné události televizní sledovanost zpravidla zvyšují,“ říká Michaela Suráková, ředitelka společnosti Atmedia. „Viděli jsme to například během záplav v září loňského roku nebo při vyhlášení covidových opatření. Televize se tehdy stala každodenním společníkem milionů lidí.“
Podobné trendy podle ní sledujeme i během velkých sportovních událostí, jako jsou olympijské hry nebo hokejové mistrovství světa. Tradičně silná bývá televizní sledovanost také během Vánoc a Silvestra.
V loňském roce si televizi v Česku denně zapínalo v průměru 5,6 milionu diváků ve věku 15+, kteří u obrazovky trávili 3 hodiny a 36 minut denně – což je hodnota nad evropským průměrem.
-mav-
# sledovanost # TV # Atmedia # výpadek # ATO-Nielsen # elektřina # blackout
Mohlo by vás zajímat
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.