Autor textu ČTK
Sněmovní volební výbor, který má ve své působnosti sdělovací
prostředky, doporučil Sněmovně, aby neschválila výroční zprávu Rady
České televize o činnosti ČT za rok 2020.
Sněmovní volební výbor, který má ve své působnosti sdělovací prostředky, dnes doporučil Sněmovně, aby neschválila výroční zprávu Rady České televize (ČT) o činnosti ČT za rok 2020. Výroční zprávy předkládá rada, nikoli přímo televize. Důvodem odmítavého postoje je nespojenost části výboru s konstatováním rady, že zastoupení představitelů hnutí SPD v debatních i zpravodajských pořadech bylo nepřiměřeně nízké ve srovnání s ostatními stranami, a to vzhledem k zastoupení SPD v Poslanecké sněmovně. Zástupce rady argumentoval tím, že rada vycházela z dat, která jí poskytla Česká televize. Dvojí neschválení výroční zprávy o činnosti by mohlo vést ke konci Rady ČT.
Generální ředitel ČT Petr Dvořák řekl členům výboru, že výroční zpráva v tomto bodě neodpovídá skutečnému fungování televize v roce 2020. Tvrzení označil za manipulativní. Poukázal například na to, že rada má k dispozici údaje o všech pořadech. Upozornil i na to, že ČT měří vyváženost v celku vysílání. Na dotaz ČTK ředitel Dvořák doplnil, že zpráva rady obsahovala nepodložený závěr o nedostatečné reprezentaci SPD. „Sami jsme radu upozorňovali na to, že takové stanovisko nemá oporu v datech, která jsme jí předložili, a je zavádějící," uvedl Dvořák.
Neschválit zprávu navrhl zpravodaj k projednávané předloze Jan Jakob (TOP 09). Rada ČT podle něj konstatuje ve výroční zprávě něco, co není podloženo ani zdůvodněno. Pro Jakobovo doporučení neschválit hlasovalo osm členů výboru, čtyři se zdrželi, proti jeho návrhu nehlasoval žádný člen výboru.
Zákon o ČT stanoví, že pokud Sněmovna dvakrát po sobě neschválí zprávu o činnosti nebo zprávu o hospodaření ČT, může radu odvolat. Nemá povinnost ji v takovém případě odvolat, ale zákon říká, že ji odvolat může. Zprávy o činnosti ČT za roky 2018 a 2019 výbor naproti tomu jednomyslně podpořil. Doporučil schválit i zprávy o hospodaření za tyto roky. Rada ČT mimo jiné volí generálního ředitele ČT.
Místopředseda Rady ČT Jiří Šlégr dnes členům výboru řekl, že rada dospěla ke zmíněnému závěru na základě dat, která obdržela od ČT. Dodal, že ČT vycházela z výzkumů společnosti Media Tenor. „Takže ta data můžeme brát jako hodnověrná,“ poznamenal. Podle Šlégra jako protiargument zaznívalo, že zástupci SPD odmítali pozvání. Dodal, že takový protiargument je těžké si představit, pokud vezme v úvahu, že právě statistiky o odmítnutí a počtu pozvání ČT nepředložila. Je tedy obtížné hodnotit, zda tomu tak bylo, uvedl.
Místopředseda rady René Kühn poukázal na to, že postoje jednotlivých členů televizní rady byly v tomto případě odlišné. Podle něj to nebývá zvykem. „Neoznačil bych to jako jednoznačné konstatování,“ poznamenal. Dodal, že menší část rady zaujala své vlastní stanovisko.
Konstatování ve zprávě označil Jakob za dílčí závěr, který bez řádné analýzy hodnotí zastoupení jednoho politického subjektu, čímž tento subjekt podle něj zvýhodňuje proti ostatním. Naproti tomu Ondřej Babka (ANO) uvedl, že toto konstatování ve zprávě nevidí jako důvod pro její zamítnutí. Také předseda výboru Aleš Juchelka (ANO) označil za poněkud „přepálené“ neschvalovat zprávu Rady ČT na základě dvou grafů. Podle něj jde jen o nafukování zhruba pěti řádků z výroční zprávy.
Naproti tomu Petr Bendl (ODS) se pozastavil nad tím, že pro konstatování hlasovali jen čtyři členové z tehdejších 12 účastníků jednání. Nejde proto podle něj o většinový názor rady. „Já nevím, jak budete sepisovat, koho jste pozvali,“ podotkla Nina Nováková (KDU-ČSL). Míní, že není v praxi snadné zachycovat, kolikrát byl kdo pozván a pozvání odmítl.
Rada ve zprávě konstatuje, že ČT v roce 2020 splnila obecný cíl médií veřejné služby zaměřený na poskytování zpravodajských a publicistických informací, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie.
-čtk-
# Česká televize # Rada ČT # volební výbor # výroční zpráva # Poslanecná sněmovna
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.