Autor textu ČTK
Vrchní soud potvrdil platnost konkurzu vydavatelství Mladá fronta
Vrchní soud v Praze potvrdil, že konkurz na vydavatelství Mladá fronta je
platný.
Vrchní soud v Praze potvrdil, že konkurz na vydavatelství Mladá fronta je platný. Potvrdil tak dřívější rozhodnutí krajského soudu. Zamítl odvolání dvou věřitelů, firem Jaromír Soukup Consulting a Crane Constancy Investments (CCI). Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku.
„Návrh věřitelů na povolení reorganizace insolvenční soud zamítl, neboť reorganizace dlužníka není přípustná, když neprovozuje obchodní závod nebo jeho část a obnova provozu nepřichází v úvahu, přičemž reorganizací takový stav není možné vytvořit," uvedl v odůvodnění soudce Peter Trebatický.
Krajský soud v Českých Budějovicích loni v září opět prohlásil konkurz na vydavatelství Mladá fronta. Podle soudu nelze firmu reorganizovat, když nemá provoz ani zaměstnance. Vrchní soud v Praze zrušil loni v srpnu předchozí usnesení krajského soudu, který zamítl návrh na reorganizaci vydavatelství a poslal Mladou frontu do konkurzu. Teď Vrchní soud v Praze rozhodl o odvolání proti konkurzu. Insolvenční správkyně Petra Hýsková ČTK letos v únoru řekla, že až když soud konkurz potvrdí, teprve potom bude možné zpeněžit všechen majetek vydavatelství.
„Insolvenční soud dospěl k závěru, že dlužník závod ani část závodu nemá, neboť již v době, kdy dlužník skutečně ukončil provozování svého závodu, který dlouhodobě hospodařil ve ztrátě, přišel prakticky o celou personální složku a jeho majetková podstata neumožňovala jeho další provozování pro úplnou absenci provozních prostředků. Podmínka existence závodu, jakožto podmínka pro přípustnost reorganizace, nebyla splněna, přičemž dle zpráv správkyně dlužník ani žádná jeho část netvoří organizovaný soubor jmění, který by mohl sloužit k provozování činnosti dlužníka," uvedl dále v odůvodnění Trebatický.
Na účtech majetkové podstaty Mladé fronty je kolem 50 milionů Kč. Pohledávky byly loni o desítky milionů vyšší než tato částka. Věřitelé žádali dříve po vydavatelství asi 400 milionů. Kumulovaná ztráta Mladé fronty byla podle starších informací téměř 200 milionů. Firma už nemá žádné zaměstnance. Provoz vydavatelství ukončil soud.
Letos 10. února Krajský soud v Českých Budějovicích vydal souhlas s tím, aby firma Czech Property Investments (CPI) dostala v insolvenčním řízení s vydavatelstvím Mladá fronta přes dva miliony Kč. Jde o úrok z částky, kterou vydavatelství firmě dlužilo, vyplývá z insolvenčního rejstříku. CPI již dříve získala sumu 25,8 milionu Kč. Firmě CPI, jejímž většinovým vlastníkem je Radovan Vítek, dlužilo vydavatelství Mladá fronta 23,2 milionu Kč. Tak vysoký úvěr CPI poskytla Mladé frontě, na úrocích vznikl další dluh. CPI vlastnila jako zajištěný věřitel některé ochranné známky i internetové domény jako euro.cz nebo profit.cz. CPI je jedním ze zajištěných věřitelů.
Mladou frontu, která vydávala ekonomický týdeník Euro, několik dalších časopisů nebo knihy, poslal soud do konkurzu poprvé předloni. Hýsková pak začala majetek vydavatelství rozprodávat. Loni v lednu se v dražbě prodala on-line divize vydavatelství včetně ochranných známek tištěného časopisu Euro. Koupila ji společnost Internet Info za 15,8 milionu. Stejný měsíc se vydražily některé časopisy téměř za 4,2 milionu. V únoru koupila firma Albatros Media za 14 milionů knižní divizi vydavatelství.
-čtk-
# tisk # ČTK # Mladá fronta # vydavatelství # Krajský soud # Vrchní soud
Mohlo by vás zajímat
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.