Autor textu MediaGuru
Vrchní soud odmítl, aby úpadek MF řešil pražský soud
Vrchní soud v Praze odmítl návrh Krajského soudu v Českých
Budějovicích, aby insolvenční řízení s vydavatelstvím Mladá fronta
převzal Městský soud v Praze.
Vrchní soud v Praze odmítl návrh Krajského soudu v Českých Budějovicích, aby insolvenční řízení s vydavatelstvím Mladá fronta převzal Městský soud v Praze. Důvody pro přechod insolvenčního řízení do Prahy považuje Vrchní soud za nedostatečné. S přesunem řízení nesouhlasila ani společnost Mladá fronta, ani insolvenční správkyně. Řízení bude pokračovat v Českých Budějovicích, plyne z údajů v insolvenčním rejstříku.
„Nadřízený soud má za to, že důvody uváděné krajským soudem v Českých Budějovicích jsou ... nedostatečné, jelikož insolvenční soud již provedl v insolvenčním řízení řadu úkonů; mimo jiné vydal rozhodnutí o úpadku," uvedl v odůvodnění předseda senátu Vrchního soudu Jaroslav Zelenka. Vyjádření Mladé fronty ČTK zjišťuje.
Vrchní soud zrušil v září prohlášení konkurzu na Mladou frontu kvůli možné podjatosti soudce krajského soudu Zdeňka Strnada vůči Mladé frontě, případně dalším účastníkům řízení. Strnad byl z rozhodování vyloučen, spis má nově přidělen soudce Miloš Vondráček.
Vydavatelství i většina věřitelů má sídlo v Praze. „U Krajského soudu v Českých Budějovicích byla věc projednávána z důvodu koncernového propojení dlužníka se společností Heavy Machinery Services (HMS), jejíž insolvenční řízení je u tohoto soudu vedeno, avšak rozhodnutím Vrchního soudu v Praze byl vyřizující soudce (Strnad), jenž současně projednává věc HMS, z rozhodování ve věci vyloučen. Důvod vedení věci u zdejšího soudu tedy odpadl," uvedl začátkem října v návrhu Vondráček.
Vrchní soud v Praze uvedl, že zkoumání místní příslušnosti insolvence je časově omezeno a soustředí se na začátek řízení. Nejpozději jej lze řešit, než soud začne jednat. "Případně před vydáním rozhodnutí, jímž je i rozhodnutí o úpadku dlužníka. Za současného pokročilého stavu insolvenčního řízení je tak zřejmé, že pouhé vyloučení zákonného soudce Zdeňka Strnada z projednání, k němuž došlo až poté, co soud rozhodl o úpadku, nemůže být relevantním důvodem pro delegaci," uvedl Zelenka. Přesouvat řízení mezi soudy by podle něj mělo být výjimečné.
Insolvenční správkyně Petra Hýsková zatím odůvodnění nečetla detailně. „Ale z logiky věci považuji to vyjádření za správné, protože v tom řízení je třeba urychleně pokročit vpřed, pokud se chceme ještě pokusit zachránit Mladou frontu," řekla dnes ČTK Hýsková.
V insolvenčním řízení se s pohledávkami přihlásilo přes 400 věřitelů, kteří žádají přibližně 400 milionů korun. V září podalo vydavatelství Mladá fronta k soudu v Českých Budějovicích návrh na prohlášení konkurzu a navrhlo, aby soud prohlásil konkurz na její majetek co nejdříve.
Do vydavatelství patří mimo jiné týdeník Euro a portál Euro.cz. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 250 nových titulů. Mladá fronta vydává i auto-moto a hobby magazíny, zdravotnické časopisy nebo periodika pro děti.
-čtk-
# Mladá fronta # insolvenční řízení # Městký soud # Krajský soud v Českých Budějovicích
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.