Autor textu MediaGuru
Obrat celé skupiny Vltava Labe Media se loni snížil o necelých sedm
procent.
Účetní konsolidovaná EBITDA (provozní zisk očištěný o odpisy, finanční náklady a daně) mediální skupiny Vltava Labe Media (VLM) dosáhla loni 142,7 mil. Kč. Bylo to o 16 % méně než v roce 2019. Konsolidované tržby skupiny představovaly loni 1,98 mld. Kč a meziročně se snížily o necelých 7 procent. Konsolidovaný výsledek hospodaření po zdanění skončil ztrátou 177 mil. Kč.
Do konsolidovaného výsledku jsou zahrnuty společnosti Vltava Labe Media, Česká distribuční, Česká distribuční SK, PNS, Webfarm, EBM system a VLM Komand. Samotné vydavatelství Vltava Labe Media loni vytvořilo tržby ve výši 1,4 mld. Kč, což bylo meziročně méně o 4 %. Výsledek hospodaření za účetní období skončil ztrátou 160,2 mil. Kč.
Loňský rok, poznamenaný pandemií koronaviru, hodnotí vedení společnosti jako náročný. „Bylo nutné vypořádat se s řadou bezprecedentních situací a operovat v prostředí vysoké nejistoty. S odstupem času lze konstatovat, že koronavirová krize byla v rámci skupiny zvládnuta velmi dobře,“ uvádí se v komentáři ve výroční zprávě za loňský rok.
VLM je vydavatelem regionálního denního tisku Deník, který vychází v 70 mutacích po celé republice a také měsíčníku Deník Extra. Vedle toho vydává několik magazínových příloh Deníků a necelou dvacítku časopisů. Podíl VLM na čtenářském trhu představoval v loňském roce 20 %. Na internetovém trhu provozuje více než 130 zpravodajských, obsahových i classifieds webů. Součástí mediální skupiny VLM jsou i tiskárny s pobočkami v Praze a Olomouci a také poštovní operátor adresných i neadresných zásilek Česká distribuční. VLM patří do skupiny společností působících pod rozhodujícím vlivem společnosti Penta Investments.
-mav-
# tisk # vydavatelství # Vltava Labe Media # VLM # obrat # ztráta # EBITDA
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.