Autor textu MediaGuru
Upravit prostředí jednotného digitálního trhu, zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory
má novela autorského zákona.
Upravit prostředí jednotného digitálního trhu, zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory a mimo jiné snížit zisky internetových platforem na úkor tvůrců obsahu, se kterým pracují, a především přizpůsobit autorský zákon vývoji má novela autorského zákona. V pondělí její návrh schválila vláda, informoval ministr kultury Lubomír Zaorálek. Do tuzemského autorského práva zavádí dvě směrnice Evropské unie. Druhá z nich označovaná jako OnlineSatCab upravuje povinnosti vysílatelů poskytujících on-line vysílání nebo přenos vysílání. Návrh nyní posoudí Sněmovna.
„Je nutné modernizovat autorské právo v souvislosti s prudkým vývojem technologií, k dílům se lze dostávat roztodivným způsobem a je třeba chránit autory před takovými velkými provozovateli jako je Google ," uvedl Zaorálek. Česko je podle něj nejspíš jednou z prvních zemí, které reaguje na nutnost transponovat směrnice.
Novela má také přizpůsobit úpravu některých výjimek z výlučných autorských práv digitálnímu prostředí a novým způsobům využívání obsahu ve výzkumu či vzdělávání, tedy třeba při distanční a on-line výuce a při zpřístupňování digitalizovaného kulturního dědictví.
Novelu předložilo ministerstvo kultury a ostře sledovaná byla zejména příprava úpravy, která má přinutit internetové společnosti, aby médiím platily za využívání jejich obsahu. Firmy jako Google nebo Facebook podle novely musí získat od vydavatelů licence k využívání jejich článků. Směrnici digitální platformy kritizovaly s tím, že povede k omezení výsledků vyhledávání. Ministerstvo neuvedlo, o jak velký objem peněz, které by internetové firmy měly médiím platit, může v Česku jít.
Novela v tomto bodě ani nepočítá se stanovením sankcí za to, pokud by internetové společnosti médiím za užití jejich autorského obsahu neplatily, a tedy tak porušovaly autorský zákon. Nestanovuje se to jako správní delikt, ale pokud by někdo užíval produkty vydavatele a neplatil, platí na to obecně soukromoprávní úprava, žaloba a případná náhrada škody.
Novela navrhuje, že by peníze od internetových společností, mohl v Česku rozdělovat kolektivní správce. Během připomínkového řízení ale na takové variantě nepadla shoda. Proti zřízení kolektivního správce byl Svaz průmyslu a dopravy, protože počet provozovatelů on-line služeb, s nimiž budou vydavatelé uzavírat licenční smlouvy, je malý.
„Podle našeho názoru ale kolektivní správa bude v této oblasti přínosná, a to jednak pro vydavatele, kterým mimo jiné zlepší jejich vyjednávací pozici vůči velkým, často nadnárodním společnostem jako je Google nebo Facebook, tak i pro jejich smluvní protistrany, pro které bude jedním kontaktním místem pro uzavírání licenčních smluv s vydavateli, kterých je podstatně více," uvádí ministerstvo.
Navrhovaná úprava ale nevylučuje dobrovolnou kolektivní správu, kdy kolektivní správce disponuje oprávněním k výkonu práva na sdělování internetem a zastupuje ty nositele práv, kteří o to mají zájem a uzavřou s kolektivním správcem smlouvu o zastupování.
Novela navrhuje zavedení práva na odměnu za půjčování v knihovnách pro nakladatele a s tím spojenou valorizaci odměny pro autory za půjčování v knihovnách. Odhadovaný dopad na státní rozpočet bude ročně přibližně 68,5 milionu korun včetně DPH. Předpokládá se, že s poklesem absenčním výpůjček v knihovnách se bude částka snižovat. Sumu pokryje MK ze svého rozpočtu, nebude žádat jeho navýšení.
-čtk-
# internet # streaming # právo # regulace # licence # zákon # autorské právo # autor
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.