Autor textu MediaGuru
Kombinace volně dostupných videí s reklamou a také předplatné pro
náročnější uživatele má být pro mnohé hráče hudbou budoucnosti,
píše Erika Luzsicza z Axocomu.
Reklama ve videu má být podle odhadů pomyslnou hudbou budoucnosti. Takzvané AVOD služby, tedy videa přehrávaná zdarma, ale nutící diváka zhlédnout reklamu, se mají stát fenoménem internetu následujících let. Jejich síla překoná Netflix i všechny ostatní streamovací služby dohromady. Přestože by se zdálo, že předplatné umožňující koukat na téměř bezedné filmové knihovny bez reklam dobývá svět, ve srovnání s bezplatnými službami si stále nezadají. Například analýza Integral Ad Science uvádí, že ve Velké Británii je ochotno sledovat videa s reklamou 8 z 10 televizních diváků. Navíc 56 % dotázaných uvádí, že v následujících 12 měsících chce začít využívat právě AVOD služeb (AVOD = advertising video on demand, sledování videí je obvykle bezplatné, resp. díky zařazování reklamy).
Růst popularity volně dostupných videí s reklamou potvrzují i výdaje za online reklamu. Poslední analýzy ukazují, že jen ve videoobsahu všeho druhu byla celosvětově v loňském roce přehrána reklama v hodnotě 74 miliard dolarů, tedy skoro 1,6 bilionu korun. Do konce roku 2024 by tyto výdeje měly poskočit dokonce na 120 miliard dolarů (skoro 2,6 bilionů Kč). Očekává se, že tato suma dokonce předčí příjmy z předplatného všech placených služeb dohromady.
Růst AVOD je z velké části trendem, který byl na vzestupu již od roku 2019. Jde nejčastěji o společné síly různých videoslužeb či platforem, které se snaží konkurovat nezadržitelnému tažení globálních streamovacích gigantů. Analýza společnosti OMDIA uvádí, že ve videích si globálně drží svoji pozici Youtube, které je nejpoužívanějším přehrávačem na trzích jako USA, Brazílie, Francie, Británie či Německo. Netflix a Prime Video se drží v těchto zemích na druhé až šesté příčce. Mezi nimi se pohybují online přehrávače většinou velkých lokálních komerčních stanic, pro nás více či méně neznámé.
Za zmínku stojí i aktuálně nový projekt Documentary+, do něhož investoval 17,5 milionu dolarů již zesnulý zakladatel Zapposu Tony Hsieh. Jak název napovídá, jde o platformu zaměřenou čistě na dokumenty a vysílání je kompletně zdarma. Jen je třeba počítat právě s reklamou.
Popularita videí na internetu nejvíce dopadá na klasickou lineární televizi, jejíž příjmy z reklamy jsou tak v ohrožení. Není tedy divu, že i tradiční vysílatelé se upínají k online vysílání a snaží se tak nabídnout své vlastní platformy na bázi freemium. Tento hybridní model (AVOD-SVOD), tedy kombinující volně dostupná videa s reklamou a také předplatné pro náročnější uživatele, bude pro mnohé hráče hudbou budoucnosti. Zejména pak pokud se jim podaří nabídnout dostatečně obsáhlé knihovny, aby udržely divákovu pozornost.
Autorka textu: Erika Luzsicza, Axocom
# TV # video # streaming # SVOD # Erika Luzsicza # Axocom # AVOD
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.