Autor textu MediaGuru
IPTV je nejsilnější platformou placené televize v Česku. Tři čtvrtiny
trhu placené televize přitom ovládají čtyři velcí hráči, ukazuje
Atmedia index.
Počet diváků, kteří sledují televizní stanice prostřednictvím některého z placených operátorů, se u nás již několik let drží na obdobné úrovni. V roce 2023 využívalo služeb placené televize celkem 56 % diváků ve věku 15–69 let. Nejsilnější platformou je IPTV, která v posledních letech zvyšuje svůj podíl na úkor satelitní televize. Ukazuje to Atmedia index.
„V loňském roce využívalo IPTV či kabelovou televizi 61 % diváků placené televize, satelitní televizi pak zbylých 39 %,“ přibližuje Pavel Müller, Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia. Z výzkumu atmedia index také vyplývá, že celé tři čtvrtiny trhu placené televize si mezi sebe rozdělují čtyři největší operátoři – Skylink, O2 TV, Vodafone TV a Magenta TV.
„Časová flexibilita, bohatá nabídka videoobsahu a flexibilita umožňující více členům rodiny sledovat různé pořady ve stejný čas, takové jsou hlavní důvody využívání služeb operátorů placené televize,“ shrnuje Pavel Müller.
Televizní diváci využívají O2 TV, Vodafone TV, Magenta TV či jiné operátory placené televize především kvůli možnosti sledovat televizní pořady zpětně bez ohledu na původní čas vysílání – konkrétně to udává 41 % diváků, kteří v loňském roce využívali satelitní nebo kabelovou TV či IPTV. Hned v závěsu je s 38 % možnost sledovat televizní stanice, které nejsou dostupné v pozemním digitálním vysílání. Třetím nejčastěji uváděným důvodem je možnost sledovat televizi na více zařízeních současně, například na PC, tabletu nebo mobilu.
K méně často uváděným důvodům využívání placené televize patří také možnost sledovat televizní stanice v HD kvalitě nebo přístup k videoobsahu, který nenabízí televizní stanice v lineárním vysílání – zpravidla jde o filmy a seriály dostupné v různých videotékách. „Pro každého šestého uživatele placené televize je také důležitá unikátní a exkluzivní nabídka sportovního obsahu,“ přibližuje Pavel Müller s tím, že právě sportovní obsah se v posledních letech stává konkurenční výhodou.
V druhé polovině loňského roku utráceli Češi za služby operátorů placené televize v průměru 395 Kč měsíčně, což je o jednotky korun více v porovnání se stejným obdobím roku 2022. „Přestože lze placenou televizi dnes pořídit za nižší stovky korun měsíčně, je cena jedním z hlavních důvodů, proč 44 % televizních diváků ve věku 15–69 let sleduje pouze televizní stanice dostupné v pozemním digitálním vysílání,“ upozorňuje Pavel Müller a dodává, že jedna třetina těchto diváků považuje placenou televizi za drahou.
Téměř polovina diváků, kteří nevyužívají placenou televizi, za ni nechce platit vůbec. Nejčastěji uváděným důvodem pro nevyužívání placené televize ovšem dlouhodobě zůstává spokojenost s nabídkou televizních stanic dostupných v terestrickém vysílání. „Čeští diváci mohou bezplatně sledovat desítky televizních stanic, jen do oficiálního měření televizní sledovanosti jich je zapojeno téměř čtyřicet,“ upozorňuje Pavel Müller s tím, že terestrické vysílání má v České republice dlouhodobě silnou pozici, což se v příštích letech pravděpodobně nijak nezmění.
Výzkum pro mediální zastupitelství tematických televizních stanic Atmedia realizovala výzkumná společnost Ressolution / Nielsen metodou CAWI. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 8 326 respondentů (internetová populace ve věku 15–69 let) z Českého národního panelu. Dotazování probíhalo ve čtyřech vlnách za každé čtvrtletí roku 2023 (5.–19. 4. 2023, 3.–31. 7. 2023, 2.–16. 10. 2023, 2.–15. 1. 2024).
-mav-
# výzkum # TV # pay TV # Atmedia # Atmedia index # placená TV
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.