Autor textu MediaGuru
V Pařížské ulici vzniká nová výstavba pro retailery
Jen loni v Pařížské ulici otevřelo své obchody pět luxusních značek,
zájem retailerů uspokojí nové projekty.
Aktivita luxusních retailerů v EMEA zůstává vysoká a mezi hlavními destinacemi regionu, na něž cílí, je i centrum Prahy. V Pařížské ulici a okolí má prodejny 50 luxusních a prémiových značek, nejvíce ze všech luxusních retailových lokalit střední Evropy. Na konci roku 2023 nebyly v Pařížské žádné volné prostory, podobně je na tom dalších šest z 20 luxusních nákupních tříd v 16 městech ve 12 evropských zemích, jež sleduje realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield ve svém reportu European Luxury Retail Report 2024.
Své největší obchody v regionu mají v Praze značky jako Louis Vuitton, Dior, Gucci, Hermès, Chanel nebo Prada. Loni zde otevřelo obchody pět nových brandů – svou novou vlajkovou prodejnu a první full-price obchod představila značka Polo Ralph Lauren, po roční absenci se vrátil Jimmy Choo, v přilehlých ulicích jsou zastoupeni prodejci luxusních hodinek Rado, oděvů Zadig & Voltaire a zimního oblečení MooRER.
Ve stávajících nemovitostech v Pařížské a přilehlých ulicích je nyní nulová neobsazenost, takže retaileři mají jen málo příležitostí získat zde prostory, zvláště pro nyní žádané větší prodejny. „Tato dynamika nabídky a poptávky udržuje tlak na nájemné, které se na luxusních nákupních třídách zotavuje rychleji než na hlavních nákupních ulicích (high street) po celé Evropě,“ komentuje za společnost Cushman & Wakefield Jan Kotrbáček.
Omezená nabídka spolu s velkým zájmem retailerů podnítila novou výstavbu, která obchodníkům hledajícím prostory v této oblasti přinese nové příležitosti ve dvou projektech. Ty se mají dokončit letos a dosavadní nabídku 20 tisíc metrů čtverečních vyhledávané maloobchodní plochy zvětší o více než 15 procent.
Prvním z projektů je přeměna bývalého hotelu InterContinental na nový pětihvězdičkový Fairmont Golden Prague, jehož součástí bude šest nových retailových jednotek o celkové ploše téměř 2400 m2. Druhým projektem je Pařížská 25 společnosti Kaprain Real Estate, jenž přinese dalších téměř 1000 m2 prostor pro luxusní vlajkové prodejny.
V loňském roce zaznamenal český luxusní retailový trh tržby ve výši 0,7 miliardy eur, což je meziroční růst o 8,1 %. Ve shodě s vývojem v ostatních 15 porovnávaných evropských městech tak potvrdil, že luxusní trhy zůstávají odolné, a to díky lokálním zákazníkům i návratu turistů, kteří do Evropy přijíždějí za nákupy luxusního zboží.
Nejvíce expandujících luxusních značek bylo loni v odvětví módy, které představuje více než 60 % všech nově otevřených obchodů. Na druhém místě byli prodejci luxusních šperků a hodinek s 20 % otevřených obchodů. Třetina všech nových obchodů přitom spadá pod trio největších koncernů s luxusním zbožím: LVMH, Richemont a Kering.
Obchodníci s luxusním zbožím cítí důležitost integrace svých značek do životního stylu zákazníků. Dior otevřel novou restauraci Monsieur Dior, Ralph Lauren buduje svůj koncept Ralph’s Coffee a své restaurační koncepty otevírají také značky jako Louis Vuitton, Versace, Gucci či Breitling. Luxusní značky se angažují i v hotelnictví: Bulgari nedávno otevřel luxusní hotel a spa v Římě, Louis Vuitton oznámil svůj první hotel na Avenue de Champs-Élysées v Paříži. ČeskO na hotel tohoto typu zatím čeká, nicméně kombinaci luxusního ubytování a luxusních obchodů nabídne zmíněný nový hotel Fairmont Golden Prague, který se má otevřít koncem letošního roku.
-stk-
# retail # obchod # luxus # Pařížská # Cushman & Wakefield # report # Fairmont Golden Prague # Pařížská 25
Mohlo by vás zajímat
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.