Autor textu MediaGuru
Do tří let by měla AI využívat každá druhá česká firma.
V kreativních oborech je to globálně více než 80 %.
V srpnu 2024 se Česká republika přiblížila zásadnímu bodu obratu v oblasti umělé inteligence (AI). Přijetím evropského AI Aktu by se měla otevřít cesta k bezpečnému a etickému využívání umělé inteligence napříč sektory. Podle dat Hospodářské komory dnes AI využívá zhruba čtvrtina firem, do tří let by to však měla být až polovina. V praxi ale mnoha firmám stále chybí dostatečné kapacity i know-how. Dle čísel české technologické společnosti Everbot, která se zaměřuje na vývoj AI aplikace poskytující svým uživatelům desítky vybraných AI nástrojů na jednom místě, to například v kreativních oborech je globálně až 80 %.
Hospodářská komora ČR v rámci svého pravidelného šetření zjišťovala stav zavádění AI v českých firmách. Z výsledku vyplývá, že 28 % českých firem dnes využívá AI v rámci svého podnikání, ale toto číslo by se do tří let mělo zvednout až o polovinu. I přes začlenění AI do své strategie však často reálná implementace do provozu pokulhává. Umělá inteligence má veliký potenciál usnadnit nejenom administrativní procesy, přes 35 % vidí přínos i ve snížení nákladů.
Hlavními problémy při implementaci AI nejsou pouze finanční prostředky, ale také nedostatečné kvalifikace a vzdělávání zaměstnanců. Na tuto limitaci také navazuje mnohdy nedostatečné know-how, které jako překážku uvedla téměř polovina respondentů. V souvislosti s přijetím Aktu o umělé inteligenci (tzv. AI Act) se často skloňují obavy z další administrativní a regulatorní zátěže, která by ve výsledku mohla zpomalit technologický vývoj systémů AI.
Umělá inteligence se stala nedílnou součástí každodenní praxe většiny marketingových a kreativních firem po celém světě. Pomáhá automatizovat rutinní úkoly, čímž uvolňuje čas a kapacitu pro činnosti, které vyžadují originální myšlení a odborné dovednosti. Podle globálního průzkumu mezi marketingovými profesionály (leden 2025) se AI využívá nejčastěji na tvorbu obsahu, optimalizaci e-mailového marketingu, správu sociálních médií a cílení reklamy. Její přínos však sahá mnohem dál. Generativní AI výrazně zvyšuje efektivitu také v kreativních oborech skrze modely jako např. DALL-E a Midjourney. Až 83 % profesionálů z kreativních profesí a 75 % marketérů již AI zakomponovalo do svých pracovních procesů.
Umělá inteligence a její využití je také již součástí veřejné debaty v Česku, což potvrzuje i fakt, že v rámci Národní strategie je v Česku do AI implementace směřováno 19 miliard Kč. Její využití už dávno není omezeno na nadnárodní technologické giganty jako Google či Microsoft. Aktuálně ji v Česku využívá 22 % malých a 28,3 % středních firem. Aby však její potenciál mohl být skutečně naplněn napříč trhem, je zásadní zajistit dostupnost těchto technologií podnikatelům všech velikostí.
„Demokratizace umělé inteligence je zásadní pro to, aby její přínosy nebyly výsadou světových hráčů jako Google nebo Amazon, které AI implementují obrovskou rychlostí. Ti do vývoje umělé inteligence letos investují dohromady 320 miliard dolarů. AI by se mělo stát hnacím motorem inovací napříč i celým českým trhem,“ říká Roman Berglowiec, expert na AI a CEO společnosti Everbot. „Česko musí dohnat technologický pokrok v AI, abychom neskončili na vedlejší koleji,“ dodává.
V roce 2025 byl trh s umělou inteligencí v marketingu odhadován na 47,3 miliardy amerických dolarů. Podle odhadů by jeho hodnota měla do roku 2028 vzrůst na více než 107,5 miliardy dolarů. Stejně jako v marketingu lze očekávat, že i celosvětové využívání AI ve firmách bude nadále dynamicky růst. V následujících letech se předpokládá výrazný nárůst počtu organizací, které umělou inteligenci implementují do svých procesů, ať už v oblasti automatizace, zákaznické podpory, datové analýzy, nebo provozu e-shopů. AI se tak postupně stává standardním nástrojem moderní firemní infrastruktury napříč odvětvími.
-stk-
# marketing # umělá inteligence # AI # marketingová komunikace # firma # Hospodářská komora # Everbot # implementace # kreativní obor
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.