Autor textu ČTK
Předsedou Rady České televize zůstává Karel Novák, místopředsedou se
stal Ivan Tesař. Rada ČT ve středu také souhlasila se jmenováním nových
členů Etického panelu.
Předsedou Rady České televize (ČT) je nadále Karel Novák, který ji vede od prosince 2022. Ve středeční tajné volbě někdejší šéf zpravodajství veřejnoprávní televize porazil dosavadního místopředsedu rady Vlastimila Ježka. Ze 17 hlasujících členů rady dostal Novák deset hlasů a Ježek šest, jeden hlasovací lístek zůstal prázdný. Novým místopředsedou se stal analytik a někdejší místopředseda Rady Českého rozhlasu Ivan Tesař, jeho protikandidátkou byla Barbora Procházková.
Rada ČT o svém novém vedení rozhodovala kvůli loňské novele zákona o České televizi, která zvýšila počet radních z 15 na 18. Z toho šest členů nově vybírá Senát a zbývajících 12 radních volí Sněmovna, která dříve sama obsazovala rady všech veřejnoprávních médií. Změny se dotkly i samotné rady, která má mít předsedu a jednoho místopředsedu, přičemž tyto funkce musí být rozděleny mezi kandidáty zvolené horní a dolní parlamentní komorou. Dosavadní vedení, zvolené ještě před účinností novely, tvořil předseda Karel Novák a tři místopředsedové - Vlastimil Ježek, Pavel Matocha a Petr Šafařík.
Ježek před volbou řekl, že předchozí stav, kdy rada měla tři místopředsedy, byl podle něj v rozporu se zákonem. Kandidaturu na předsedu přijal podle svých slov proto, že i když na řadu věcí v České televizi má s Novákem shodný pohled, liší se jejich hodnotová měřítka. Novák uvedl, že mu mnozí vyčítají, že v čele rady dělá příliš mnoho kompromisů. Přesto hodlá i v budoucnu dál působit jako „středový hráč", který dává prostor všem názorovým frakcím v radě.
Rada České televize (ČT) také odsouhlasila návrh generálního ředitele Jana Součka na jmenování pětice nových členů Etického panelu ČT. Zasednou v něm kromě novinářů například i kněz či lékař. Všech pět předchozích členů panelu letos v březnu rezignovalo, podle médií kvůli neshodám se Součkem. Panel budou nyní tvořit novinářka a bývalá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků, proděkan právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Maxim Tomoszek, kněz a publicista Jan Hanák, lékař a mluvčí České lékařské komory Michal Sojka a novinářka a dokumentaristka Alžběta Bajgartová.
Radní televize ocenili navržené složení etického panelu a zkušenosti nových členů. Návrh na jmenování členů následně přítomní radní bez výhrad jednohlasně odsouhlasili.
Všech pět předchozích členů Etického panelu ČT se rozhodlo letos rezignovat podle serveru Novinky.cz kvůli sporům se Součkem, které se týkaly dlouholetého moderátora televize Václava Moravce. Moravec na konci loňského roku označil v médiích exprezidenta Václava Klause za „Putinova gubernátora“. Spor se podle Novinek týkal i reportéra domácí redakce Jiřího Hynka, který odešel z obrazovek poté, co se jeho jméno objevilo v uniklých policejních spisech týkajících se kauzy IKEM.
V obou případech měl panel na žádost Součka posoudit, zda se aktéři obou záležitostí nedostali do rozporu s Kodexem ČT. Členové panelu mimo jiné generálnímu řediteli sdělili, že se dosud zabývali pouze posuzováním odvysílaných pořadů. Souček následně napsal panelu dopis, ve kterém vyjádřil rozpaky nad principy jeho činnosti. Panelisté podle něj nepochopili svou roli poradního orgánu generálního ředitele v otázkách aplikace Kodexu ČT.
Na středečním jednání rady ČT Souček řekl, že dosud etický panel komunikoval s generálním ředitelem výhradně písemně a v reakci na žádost ředitele. Rozšíření komunikace se ale Souček podle svých slov do budoucna nebrání.
-čtk-
# TV # Česká televize # Jan Souček # Rada ČT # Karel Novák # předseda # Etický panel # místropředseda # Vlastimil Ježek
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.