Úspěšný podcast vyžaduje čas a vizi, říkají profesionálové

V Česku jen za minulý rok vzniklo přes jeden tisíc nových podcastů. Aktuálně jich katalog ceskepodcasty.cz eviduje 2 182. Otázce, jak je možné využít podcasty pro budování značky, se věnoval webinář pořádaný společností Newton Media. Na ten si na konci června pozvala podcastové profesionály, mezi kterými byl autor podcastů Proti proudu nebo Na vlně podnikání Dan Tržil, dále Nikola Lörinczová a Pavla Umlaufová, které stojí za podcastem Píárko, a spoluautor podcastu Insider Tomáš Jirsa.

Podcasty zažívají v posledních letech boom. Roste počet jejich posluchačů, ale i jednotlivců a firem, které s jejich nahráváním začínají. Nastolený trend by však neměl hrát klíčovou roli v rozhodování, zda začít nahrávat vlastní audio pořad. „Spousta firem neví, proč vůbec podcast chtějí dělat, jestli je to jen proto, že je to cool, nebo tím chtějí něco konkrétního získat,“ vysvětluje Tržil. Věcí, které firma může podcastem docílit, je několik. „Může to být klasická propagace, nebo projednávání témat, která jsou blízká firemním zákazníkům. Podcasty se dají využít i pro interní komunikaci, nebo nábor nových zaměstnanců,“ dodává Tržil. Zároveň upozorňuje, že jednotlivé zájmy by se neměly míchat. Firemní zákazníky totiž můžou zajímat jiné věci než firemní zaměstnance.

Jak se shodli všichni hosté webináře, nahrávání by mělo autora především bavit. Tržil navíc upozorňuje, že při tvorbě podcastu je nevyhnutelná velká časová investice. „Rozjet podcast potřebuje čas. Hodnocení toho, jak je úspěšný, je relevantní až tak po šesti až dvanácti měsících,“ přibližuje Tržil, podle kterého bude vzestup podcastů ještě pokračovat. Na české scéně vidí potenciál v plánovaných změnách společnosti Seznam.cz, která chce více zapojit podcasty na své domovské stránce. Společnost by tak mohla oslovit širší publikum, které doteď podcastům nevěnovalo pozornost.

Klíčová je kombinace strategie a zájmu

Před založením vlastního podcastu je důležité přemýšlet nad strategií. V té by si měl tvůrce ujasnit, jaké publikum chce oslovit a jaký obsah mu chce nabízet. „Musíme se zamyslet nad tím, co chceme našim posluchačům předat,“ vysvětluje Lörinczová. Důležité je také najít si své místo na trhu. „Podcastů je hodně, proto aby se autor dokázal prosadit, měl by začít také s rešerší konkurence,“ prozrazuje Lörinczová. Přestože je analýza trhu důležitá, podle Jirsy by na ni tvůrce podcastů neměl klást extrémní důraz a zůstat u tématu, které ho baví, přestože už ho zpracovává jiný autor.

O tom, jaká témata se řeší ve světě podcastů, může nově pomoct i služba společnosti Newton Media, která monitoruje podcasty a YouTube videa. Přepisy jsou podle charakteru obsahu rozděleny do kategorií byznys, zpravodajství a recenze z automobilového prostředí. Společnost nicméně připravuje i další oblasti, například lifestyle. „Z podcastů se stává regulérní médium. Často se z nich dozvíme více, než z klasických médií. Tedy pokud nebudeme vědět, co se děje v oblasti podcastů, je to chyba,“ říká k nové službě Tržil.

Podcasty navazují autentický vztah s posluchači

Účastníci webináře probírali i téma vztahu mezi podcastery a jejich posluchači. Podle Jirsy má podcast na publikum více přímočaré napojení než například noviny. Pro spoluautora podcastu Insider je ostatně jednou z klíčových rolí jejich podcastu schopnost vyhnout se mediálnímu modelu. Své hosty nechtějí „grilovat“ na nějakém problému, ale spíše se s nimi neformálně pobavit a jít do detailu problému. „Takový přístup nám zaručí, že host odkryje informace, které by při klasickém rozhovoru s novinářem neprozradil,“ upřesňuje Jirsa.

Stopáž podcastů se mnohdy liší, některé epizody mohou mít i přes hodinu. Pokud posluchač celou dobu u nahrávky vydrží, značí to, že je to člověk zaujatý. Podcasty sice nemají statisícové dosahy, zato si ale jejich tvůrci s posluchači vytvoří pevné spojení. Nabízejí jim totiž obsah, který jde do hloubky.

Více autorů, více posluchačů, více reklam

Aby se poslechovost podcastů stále zvyšovala, je třeba věnovat energii jejich propagaci. Jedou z možností je požádat o sdílení epizod samotné hosty. Ti mají potenciál rozšířit povědomí o podcastu mezi nové publikum, aspoň podle Lörinczové a Umlaufovové. Autorky ale dodávají, že jejich podcast Píárko ovšem vyžaduje i aktivní zapojení jich samotných. „Ke každému dílu máme checklist, kde všude díl nasdílet. Při výběru hostů také přemýšlíme strategicky, abychom nasbírali nové posluchače. Nějaké díly si zaslouží i placenou podporu,“ prozrazuje Lörinczová.

O podcasty roste zájem nejen ze strany autorů a posluchačů, ale také ze stran firem, které jsou ochotné investovat do podcastové reklamy. V ní si totiž dokážou získat pozornost uživatelů i na 60 až 90 minut. Podle studie Interactive Advertising Bureau (IAB) a společnosti PwC stouply v loňském roce jen ve Spojených Státech příjmy z reklam v podcastech na 842 milionů dolarů, což je meziroční nárůst o 19 procent. V příštích letech by navíc příjmy z reklam měly stále růst. Podle Tržila by ale autoři měli ke spolupráci s firmami přistupovat obezřetně a volit reklamu pouze takovou, která bude jejich publiku sedět. „Ve chvíli, kdy mám podcast pro účetní, tak jim nemá smysl nabízet pleťová mýdla,“ vysvětluje Tržil. Ostatní hosté webináře se s ním shodli, že reklama by měla být nenucená. Nahrané reklamní znělky, jaké známe například z rádia, posluchače spíše obtěžují.

Nepodceňujte kvalitu podcastů

Přestože nejdůležitější věcí u podcastu zůstává jeho obsah a v minulosti nemalé procento úspěšných podcasterů začínalo nahrávat na iPhone, dnes s rostoucí konkurencí se zvyšují také požadavky na kvalitu audionahrávky. Podle Tržila, který sám nahrává šest podcastů, je výhodou audiozáznamu to, že vybavení potřebné k jeho natáčení není příliš drahé a dá se pořídit do 10 tisíc korun. Ovšem mnohem důležitější je prostředí, ve kterém se natáčí a které by mělo mít dobrou akustiku. Pro tvůrce tak mnohdy může být snazší využít služeb profesionálních studií, které jim propůjčí prostory k nahrávání. K tomu se přidaly i Lörinczová a Umlaufová, které si komfort studia pochvalují.

Kromě pomoci během nahrávání podcaster může využít i pomoc s postprodukcí záznamu. „Na trhu už se začínají pohybovat profesionálové, kteří se editací audia živí. Pomůžou vám nejen s úpravou nahrávky, ale navíc vám poradí, jak pro příště vychytat různé nedostatky,“ říká Lörinczová. Pro autory, kteří by si přesto toužili upravovat své nahrávky sami, hosté webináře doporučovali například program Audacity. V otázce, jak moc záznamy upravovat, však mezi hosty nezazněla shoda. Například Jirsa zastává maximální autenticitu nahrávky. Přeřeknutí a občasná mlčení pro něj v podcastu Insider nepředstavují problém. Naopak Dan Tržil ve svých podcastech Proti proudu nebo Na vlně podnikání považuje za lepší nepovedené části nahrávky vystřihávat. „V poslední době se ale ukazuje, že mainstreamové podcasty nahrávky nechávají syrovější,“ uzavírá Tržil.

Sedmero bodů pro start s podcasty

1. Řekněte si, proč chcete podcast nahrávat a o čem v něm budete mluvit.
2. Zvolte si formát podcastu (rozhovory s hosty, monolog, reportáž…) a jeho délku.
3. Pořiďte si potřebné vybavení. To je možné koupit už do 10 tisíc korun.
4. Nahrávejte v místnosti s dobrou akustikou.
5. Nebojte se využít služeb externích profesionálů či studií.
6. Myslete i na propagaci a klidně o ní požádejte hosty vašeho podcastu.
7. Úspěšnost podcastu se ukáže až po 6 až 12 měsících.​

Autorka textu: Jitka Adamčíková, Newton Media