Autor textu ČTK
K ukončení činnosti Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda
(RFE/RL) vyzval miliardář, sponzor Trumpovy prezidentské kampaně a prezidentův pobočník Elon Musk.
Americká vláda končí financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), která má sídlo v Praze. Stanice potvrdila informaci agentury Reuters a dalších médií. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Kvůli rozhodnutí nemá chodit do práce i velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.
Ve svém pátečním rozhodnutí Trump nařizuje několika agenturám včetně Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která financuje zmíněné stanice, aby omezily svou činnost „v největším rozsahu dovoleném platným zákonem". Dokument zmiňuje, že úřady mají omezit svou činnost jen na rozsah požadovaný zákonem. Omezení zdůvodňuje redukcí federálního úřednického aparátu.
Agentura Reuters uvedla, že se seznámila s dopisy, ve kterých USAGM oznamuje ukončení financování stanicím RFE/RL, která v současnosti vysílá do zemí ve východní Evropě, či Radio Free Asia, která se zaměřuje například na vysílání do Číny či Severní Koreje.
RFE/RL v prohlášení v sobotu večer potvrdila, že USAGM ruší dohodu o financování stanice. Šéf Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Stephen Capus krok označil za „obrovský dárek nepřátelům Ameriky". „V důsledku tohoto kroku až 50 milionů posluchačů v uzavřených společnostech, kteří na nás každý týden závisejí, pokud jde o přesné zprávy a informace, nebudou mít přístup k pravdě o Americe a o světě," uvedl Capus. „Zánik RFE/RL po 75 letech by slavili autokraté v Moskvě a Minsku," dodal.
Deník The New York Times uvedl, že velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky dostala od vedení oznámení, že jsou na „administrativních překážkách". To znamená, že nemají chodit do práce, ačkoliv pobírají plnou výši platu. Podle NPR se to týká prakticky všech zaměstnanců stanice. Stejnou informaci přinesla i organizace Reportéři bez hranic, která se stanicí spolupracuje. Novináři Hlasu Ameriky řekli deníku The New York Times, že krok ohrožuje chod stanice, která vysílá od roku 1942.
K ukončení činnosti Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) vyzval miliardář, sponzor Trumpovy prezidentské kampaně a prezidentův pobočník Elon Musk. Podle něj jsou tato média „šíleně levicová". Trump se v minulosti střetl s vedením stanice Hlas Ameriky. Po vstupu do funkce jmenoval do čela stanice bývalou moderátorku Kari Lakeovou, která je mu nakloněná.
Proti omezení činnosti médií financovaných USAGM se vyjádřil dnes americký Výbor na ochranu novinářů (CPJ). „Vyzýváme lídry v Kongresu, aby ochránili tuto stěžejní agenturu, která poskytuje informace bez cenzury v zemích, kde tisk čelí omezení," uvedl ředitel CPJ Carlos Martinez de la Serna.
Lakeová tento týden také oznámila, že USAGM ukončuje smlouvy s trojicí největších mezinárodních agentur - AP, Reuters a AFP. Podle ní se jedná o nákladné výdaje, které nejsou nezbytné. Lakeová se domnívá, že stanice by si měla sama připravovat zprávy, když „má rozpočet skoro jednu miliard dolarů (asi 23 miliard korun)". Je běžnou praxí, že i velká média využívají služeb tiskových agentur, protože jim to ulehčuje práci. Úsporu odhadla na 53 milionů dolarů (asi 1,2 miliardy korun).
USAGM tvrdí, že média, která podporuje, loni v průměru sledovalo 427 milionů lidí týdně, což agentura označila za rekord. Stanice oslovují posluchače v Rusku, Arménii, Číně, na Ukrajině či na Kubě.
-čtk-
# Donald Trump # financování # USA # Elon Musk # Hlas Ameriky # Rádio Svobodná Evropa # RFE/RL # RádioSvobodná Evropa/Rádio Svoboda
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.