Autor textu ČTK
Výběrové řízení na obsahovou analýzu zpravodajství a publicistiky
České televize pro léta 2024 až 2028, které ČT vyhlásila v prosinci
2022, bylo v pořádku, rozhodl ÚOHS.
Výběrové řízení na obsahovou analýzu zpravodajství a publicistiky České televize pro léta 2024 až 2028, které ČT vyhlásila v prosinci 2022, bylo v pořádku. Rozhodl o tom Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Původně za stejnou zakázku vyměřil ČT pokutu 180.000 korun. Vedení ČT podalo proti pokutě odpor, a úřad tak zahájil správní řízení. V něm zjistil, že ČT při tendru zákon neporušila. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného na stránkách ÚOHS.
„Česká televize rozhodnutím ÚOHS definitivně získává na dalších pět let kvalitní analýzu vyváženosti a objektivity zpravodajství, publicistiky a diskuzních pořadů. Veškeré pochybnosti o výběrovém řízení byly ÚOHS zamítnuty,“ říká Renata Týmová, vedoucí útvaru výzkumu a analýz.
O tom, že se tendrem zabývá antimonopolní úřad, informoval v listopadu server Kverulant.org, který podnět k ÚOHS podal. V článku, jejž o problematice publikoval, tvrdil, že zakázka na analýzu pro léta 2024 až 2028 byla nastavená tak, aby vyhovovala firmě Media Content Experts podnikatele Pavla Herota. Tato firma, respektive její dceřiná společnost Media Tenor, analýzu pro ČT zpracovávala v letech 2019 až 2023. Zakladatel Kverulanta Vojtěch Razima ČTK řekl, že se proti rozhodnutí nemůže odvolat, jelikož není účastníkem řízení, nicméně jeho pochybnosti, že ČT v tomto případě nehrála fér, trvají.
Server argumentoval tím, že ČT požadovala po uchazečích rozsáhlou nabídku, která měla mít podobu analýzy deseti náhodně vybraných příspěvků z hlavního zpravodajského pořadu Události a kompletní analýzu všech zpráv pořadu Události, Události, komentáře a Zprávy z dvaceti říjnových dnů roku 2022 a také analýzu pěti diskusních či publicistických pořadů za celý říjen 2022. Na její vypracování měli uchazeči čas do vyhlášení tendru 9. prosince 2022 do 6. ledna 2023, kdy lhůta pro podání nabídek končila. Hodnota zakázky byla 13,2 milionu korun.
„ÚOHS byl v této věci v nelehké pozici, aby mohl ČT pokutovat a předmětné výběrové řízení označit za nezákonné, musel by prokázat, že lhůta 30 kalendářních dnů a deset hodin, v tomto případě 21 celých pracovních dnů, byla mimo rozumnou pochybnost nedostatečná. To se mu přes veškerou snahu nepodařilo. ÚOHS na základě všeho výše uvedeného hodnotí délku lhůty pro podání nabídek stanovenou zadavatelem jako velmi hraniční, nikoliv však jako nezákonnou," dodal Razima.
„Správní řízení ÚOHS zastavil, protože neshledal porušení zákona. Úřad zpochybnil motivaci a věrohodnost tvrzení společnosti Newton Media, která byla podkladem pro zaslání podnětu ze strany organizace Kverulant.org a navazující kampaně v konspiračních a dezinformačních médiích,“ vysvětluje situaci Martin Rajman, vedoucí centrálního nákupu.
O tvrzeních společnosti Newton Media ÚOHS ve svém rozhodnutí výslovně uvedl, že „tvrzení dané společnosti se ukázala jako do jisté míry zavádějící“ a „ne všechna tvrzení společnosti Newton Media lze považovat za zcela platná (nezpochybnitelná)“. K motivaci společnosti pak ÚOHS uvedl „v této souvislosti však musí Úřad podotknout, že o skutečnosti, že by daná společnost měla vážný zájem o získání šetřené veřejné zakázky, avšak zadávací podmínky veřejné zakázky by považovala za nezákonné, nesvědčí žádné konkrétní kroky z její strany, resp. nevyužila žádných nástrojů, které jí zákon v takové situaci vůči zadavateli nabízí (žádost o vysvětlení, resp. změnu zadávací dokumentace ve smyslu § 98 zákona, příp. námitky proti zadávacím podmínkám)“. Ve výsledku pak UOHS konstatoval, že „Všechny výše uvedené okolnosti tedy narušují věrohodnost tvrzení společnosti Newton Media a jejich jednoznačné vyznění, kdy pochybnosti Úřadu nebyly rozptýleny ani poté, co s nimi byla konfrontována.“
Výběrové řízení bylo v létě 2023 předmětem šetření i ze strany Dozorčí komise na podnět Rady ČT, která dospěla ke stejnému závěru jako ÚOHS.
ÚOHS si kromě stanoviska ČT vyžádal i vyjádření dalších firem, které se analýzou mediálního obsahu zabývají, oslovil také několik vysokých škol. Loni v listopadu ČT uložil příkazem pokutu 180.000 korun kvůli tomu, že podmínky tendru nebyly přiměřené.
Vedení ČT proti pokutě podalo odpor a ÚOHS se začal problematikou zabývat podrobněji ve správním řízení. Při něm provedl podrobný průzkum trhu a dospěl k závěru, že podmínky výběrového řízení nebyly nepřiměřené.
„V průběhu řízení se nepodařilo prokázat, že by zadavatelem stanovená lhůta pro podání nabídek měla vliv na rozhodování relevantních dodavatelů, zda se zadávacího řízení zúčastní či nikoli, respektive že stanovení lhůty v delší podobě by mohlo rozšířit soutěž mezi dodavateli na trhu. V průběhu správního řízení též došlo k relevantnímu zpochybnění některých vyjádření jednoho z oslovených dodavatelů. Z proběhnuvšího průzkumu trhu navíc vyplynulo, že skutečný zájem o získání veřejné zakázky měl de facto pouze sám vybraný dodavatel," uvedl pro ČTK mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Vzhledem k tomu, že jediným účastníkem řízení je Česká televize, která nepodala proti rozhodnutí ÚOHS rozklad, je toto rozhodnutí pravomocné.
-čtk-, -mav-
# výzkum # Česká televize # ÚOHS # analýza # objektivita # soud # Kverulant
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.