Autor textu ČTK
ÚOHS povolil Kaprainu koupit Mafru i společnost Londa
Rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zatím není
pravomocné, běží 15denní lhůta na podání rozkladu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Rozhodnutí z 2. ledna si zatím právník Kaprainu nevyzvedl z datové schránky, po deseti dnech se bere jako doručené. Rozhodnutí zatím není pravomocné, běží lhůta 15 dní na podání rozkladu. ÚOHS o tom dnes informoval v tiskové zprávě.
„V současné době běží patnáctidenní lhůta na podání rozkladu, avšak vzhledem k četným dotazům médií Úřad zveřejňuje informaci o výsledku správního řízení ještě před nabytím právní moci rozhodnutí," uvedl úřad.
Firmy oznámily dohodu o prodeji začátkem loňského září. Pražák koupí rozšiřuje svůj záběr v chemickém průmyslu, protože Kaprain vlastní ústeckou Spolchemii. Pražák je také majitelem hokejové Sparty Praha.
Antimonopolní úřad konstatoval, že prodejem Mafry a Londy Kaprainu nedojde na mediálním trhu k žádné změně, protože Pražákova skupina zatím v mediální oblasti nepůsobí.
Podrobněji se ÚOHS zabýval situací v chemickém průmyslu, kde Kaprain působí prostřednictvím firem Spolchemie a Fortischem, prostřednictvím firmy Rubena působí Kaprain i v gumárenském průmyslu. Skupina Synthesia je aktivní zejména ve výrobě pigmentů a barviv, nitrocelulózy, v organické chemii a v energetice.
„Úřad se podrobněji zabýval oblastmi v chemickém sektoru, v nichž se činnosti spojujících se soutěžitelů překrývají, přičemž konstatoval, že spojení v tomto ohledu nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže," uvedl ÚOHS ve zprávě.
Zároveň na základě obdržené námitky zjišťoval možné vazby skupiny Kaprain a fyzických osob napojených na zpracovatele vojenské nitrocelulózy. Tuto námitku nevyhodnotil jako opodstatněnou.
Agrofert, jehož byznys se vedle chemického průmyslu soustřeďuje zejména na zemědělství a potravinářství, k prodeji uvedl, že mu umožní se do budoucna více soustředit na klíčové segmenty jeho podnikání. Agrofert nicméně mohla k prodeji firem Mafra a Londa motivovat i nová pravidla, podle nichž vrcholní politici nesmějí vlastnit provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a vydavatele periodického tisku ani prostřednictvím svěřenského fondu. Nový zákon se vztahuje i na poslance, kterým Babiš v současnosti je.
Mafra vydává mimo jiné deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro nebo týdeníky Téma a 5plus2. Je provozovatelem serverů iDnes.cz, Expres.cz nebo portálu s jízdními řády iDOS.cz. Provozuje také hudební televizi Óčko a virtuálního operátora Mobil.cz. Předloni snížila ztrátu na 85 milionů korun ze 113 milionů o rok dřív. Společnost Londa je provozovatelem rádií Impuls, Český Impuls a RockZone 105.9.
-čtk-
# Mafra # ÚOHS # vlastnictví # akvizice # Londa # Karel Pražák # hospodářská soutěž # Kaprain
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.