Autor textu MediaGuru
Více než tři čtvrtiny PR agentur začleňuje do své praxi umělou
inteligenci. Nejčastějším nástrojem je ChatGPT, zjistil výzkum APRA.
Většina PR agentur v Česku při práci testuje umělou inteligenci, potvrdil to vlastní výzkum Asociace public relations (APRA). Podle něj patří mezi nejpopulárnější AI nástroje Chat GPT, Midjourney a funkce v grafickém editoru Canva. Kompletní implementace těchto technologií do praxe se ale zatím nekoná. Důvodů k opatrnosti je celá řada – faktické nepřesnosti, možné zneužití citlivých dat, potenciální závislost na technologii umělé inteligence nebo obava o potřeby práce copywriterů v budoucnu.
Inspirace, časová úspora i usnadnění práce. To jsou nejčastější důvody, proč české PR agentury využívají nástroje umělé inteligence. Od této technologie si slibují možnost rychléhospojování, roztřídění informací a částečně i zjednodušení práce. „Z našeho výzkumu vyplývá, že většina oslovených společností mezi nástroji umělé inteligence preferuje především chatboty, kteří dokážou během velmi krátkého časového úseku nejen vyhledat informace, ale částečně je i zasadit do kontextu a navrhnout další pracovní postup,“ upřesňuje výkonný ředitel APRA Marek Hlavica.
Získaná data tvrdí, že nejčastěji agentury využívají program Chat GPT. Hned za ním je funkce „Text to image“ v grafickém editoru Canva, která dokáže podle textového zadání vygenerovat odpovídající grafickou podobu. Na podobném principu funguje platforma Midjourney, která doplňuje nejpopulárnější trojici nástrojů s využitím umělé inteligence mezi PR agenturami.
Nadpoloviční většina oslovených členů APRA sice technologii AI využívá, systémové využívání umělé inteligence v PR praxi však zatím není ukotvené. Většina agentur nechává využití podobných nástrojů zcela na uvážení jednotlivce. Řada z nich se s podobnými nástroji teprve seznamuje a zvažuje jejich systémovou implementaci do pracovních procesů.
„Většina agentur se snaží přizpůsobit aktuálním trendům. Pořádají školení a workshopy, během nichž si zaměstnanci předávají vlastní zkušenosti. S trochou nadsázky se dá říct, že umělá inteligence firmám zatím spíš přidělává práci, protože se s ní učí pracovat. Je to ale slibná investice do budoucna,“ uvádí člen výkonného výboru APRA Petr Lesenský.
Kromě benefitů přináší umělá inteligence i některá úskalí. Největší kritika se snáší na faktické nepřesnosti při práci s chatboty a nespolehlivost jejich výstupů. Zaměstnanci tak často musí získané informace znovu prověřovat u relevantních zdrojů. Obavy panují také kolem možného sdílení citlivých informací v souvislosti se zaváděním AI nebo budoucích personálních škrtů.
„Pod tlakem vývoje umělé inteligence bychom neměli nezapomínat na etické aspekty naší práce, ke kterým jsme se v rámci Stockholmské charty zavázali. Základem by měla být transparentní a otevřená komunikace s klientem o využívání umělé inteligence v praxi,“ připomíná Hlavica s tím, že nejčastěji PR agentury využívají jako pomocníka při rešerších nebo ke grafické tvorbě.
-stk-
# výzkum # research # agentura # PR # APRA # umělá inteligence # AI # využití # ChatGPT # Canva # Midjourney
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.