Autor textu MediaGuru
Agrese dětí online roste. Výzkum na českých školách odhaluje i další
klíčové trendy v online světě.
Děti ve věku 13 až 17 let tráví online velkou část dne a nejčastěji používají YouTube, Instagram a WhatsApp. Pravidelně nebo často jsou pak nejvyužívanější Instagram (81 %), YouTube (63 %) a TikTok (62 %), naopak propadá Facebook (7 %). Vyplývá to ze studie Čeští žáci v online světě 2025, kterou zaštítilo Safer Internet Centrum ČR a které se ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci zaměřilo na výzkum o bezpečnosti dětí v online prostředí. Do šetření se v období od letošního dubna do poloviny května zapojilo se přes 53 tisíc respondentů.
Studie dále uvádí, že u dětí mladších 13 let je patrné masivní porušování (téměř 99 %) věkových limitů pro používání služeb, a to zejména WhatsAppu, Instagramu a TikToku. V této souvislosti přináší Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni praktické doporučení. „Pro zřízení účtu WhatsApp je stanovena minimální věková hranice 13 let a v ČR je u mladších 15 let potřeba souhlas rodičů. Z tohoto důvodu WhatsApp nedoporučujeme jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni; vhodnější jsou bezpečnější školní platformy. Rodičům i učitelům zároveň doporučujeme sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení (např. přidávání do skupin, vypnutí veřejných kanálů) a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online,“ upozorňuje Karel Strachota, ředitel JSNS.
Aktuální zjištění rovněž ukázala, že se online agrese mezi dětmi zvyšuje. Online útoky právě úzce souvisí s platformami, které děti pro komunikaci používají. Mezi nejčastější formy online agrese se podle poznatků řadí především slovní ubližování (nadávky, urážky), se kterým má negativní zkušenost více než polovina dětí (58 %). Významný podíl pak tvoří i šíření ponižujících fotografií (33 %), vyhrožování (26 %), obtěžování prozváněním (24 %) a šíření ponižujících videí (18 %). Tyto projevy představují nejrozšířenější hrozby, které se objevují napříč věkovými skupinami a často se vyskytují opakovaně. Výzkum ukazuje, že za online útoky nejčastěji stojí vrstevník ze stejné třídy; u dívek se častěji objevuje bývalý kamarád či partner a významnou roli má i kontakt známý pouze z internetu. Přestože jsou tato čísla varující, je podle výzkumníku zároveň vidět rostoucí povědomí dětí o tom, jak závadný obsah nahlásit, a na mnoha školách už probíhají preventivní programy, o které se lze opřít dále je rozvíjet.
V některých případech online agrese se objevil také nový fenomén, a to nástroje umělé inteligence. „Jak je vidět z výzkumných zjištění, do rizikového chování dětí v online prostředí stále více zasahují nástroje umělé inteligence – přes 7 % žáků ve výzkumu potvrdilo, že někdo zneužil umělou inteligenci k tomu, aby vytvořil jejich vlastní svlečenou fotografii (tzv. deep nude). Co je alarmující – přes 68 % z nich rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců dokonce toto číslo dosahovalo 73,57 %,“ doplňuje profesor Kamil Kopecký z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.
58 % dětí, které agresi zažily, se nikomu nesvěřilo. Právě tady vidíme prostor pro zlepšení - posílit dovednosti dospělých bezpečně téma otevírat, mít jasné postupy ve školách a zajistit snadno dostupné linky pomoci. „Sociální sítě dnes zásadně ovlivňují, jak spolu děti komunikují. Bohužel stále častěji vidíme, že online prostor se stává místem, kde se přenáší agrese, tlak vrstevníků i manipulace. Potřebujeme proto posilovat schopnost dětí rozpoznat hranice mezi vtipem a ubližováním a vést je k větší empatii i odpovědnosti,“ říká Zora Dušková, ředitelka Dětského krizového centra.
-mav-
# výzkum # internet # studie # děti # sociální média # JSNS # Univerzita Palackého # bezpečí # online agrese # Safer Internet Centrum ČR
Autor textu MediaGuru
Důvěra spotřebitelů stojí na lokálním původu a férovosti. České
značky jsou na tom dobře, vyplývá z dat MNForce.
Děti tráví více času v online prostředí, především u videí a sociálních sítí, zatímco jejich zájem o četbu tištěných knih a časopisů s rostoucím věkem klesá. Vyplývá to z výsledků
Minisčítání 2025 Českého statistického úřadu, do kterého se zapojil
rekordní počet žáků základních škol.
Blízkost prodejny rozhoduje, většina Čechů ale za slevami dojíždí.
Letáky výrazně ovlivňují nákupní chování, ukazuje výzkum Stem/Mark.