Autor textu MediaGuru
TV Nova pokračuje v růstovém trendu, tržby i zisk se jí podařilo
vylepšit i v roce 2023.
TV Nova, provozovatel televizních stanic skupiny Nova a videoportálu Voyo, zvýšila loni tržby i čistý zisk. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za rok 2023. Tržby dosáhly výše 7,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 11 %. Čistý zisk znovu překonal miliardovou hranici, když představoval 1,15 mld. Kč (meziročně +3,5 %).
„Byl to velmi úspěšný rok, ve kterém naše skupina ovládla televizní obrazovky celkem ve 315 dnech v prime time v naší komerční cílové skupině 15-54," zhodnotil vývoj roku 2023 generální ředitel TV Nova Daniel Grunt.
| 2023 | 2022 | změna (%) | |
| tržby z prodeje výrobků a služeb | 7 836 642 | 7 065 577 | 10,9 |
| provozní výsledek hospodaření | 1 882 624 | 1 708 979 | 10,2 |
| výsledek hospodaření za účetní období | 1 150 556 | 1 111 510 | 3,5 |
Zdroj: Výroční zpráva TV Nova za rok 2023
Nejvyšší část tržeb generuje TV Nova z prodeje reklamního prostoru v lineárním vysílání – je to více než 60 % veškerých tržeb. V roce 2023 představovaly 4,8 mld. Kč. Nejrychleji ale narůstají výnosy z prodeje reklamy na internetu a z předplatného Voya. Meziročně vyrostly o 43 % a přiblížily se hranici 900 mil. Kč.
| výnosy | 2023 | 2022 | změna (%) | |
| výnosy z vysílání TV reklamy (DTT) | 4 780 127 | 4 427 638 | 8,0 | |
| ostatní tržby z prodeje obchodních sdělení v televizi | 739 431 | 787383 | -6,1 | |
| prodej reklamy na internetu a předplatné Voyo | 877 902 | 614 090 | 43,0 | |
| ostatní služby | 1 439 182 | 1 236 466 | 16,4 | |
Zdroj: Výroční zpráva TV Nova za rok 2023
Hlavní prioritou společnosti pro rok 2024 zůstává televizní vysílání a udržení vedoucí pozice v podílu na sledovanosti v cílové skupině 15-54 a investice do digitálního rozvoje a streamovací služby Voyo s cílem upevnit pozici nejsilnější lokální streamovací služby, popisuje letošní plány TV Nova.
-mav-
# TV # TV Nova # obrat # zisk # tržby # hospodaření # Voyo
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.