Autor textu MediaGuru
Po znovuotevření aktuální tržby obchodních center převyšují loňské
výsledky.
Po květnovém znovuotevření obchodních center se zvýšily jejich tržby i návštěvnost, a to na míru převyšující loňské výsledky ze stejného období. Oproti předkrizovému roku 2019 byla návštěvnost sice nižší, ale tržby srovnatelné, dokonce mírně vyšší. Ukazují to data společnosti Cushman & Wakefield.
Přestože k otevření všech obchodů došlo až ve třetině května, dosáhla květnová návštěvnost o 31 procent vyšší úrovně než v květnu 2020, tržby dokonce o 55 procent. V červnu byla návštěvnost meziročně o 6 procent vyšší, tržby o 18 procent.
Návštěvnost ale zatím nedosáhla předkrizové úrovně – lidé nyní obchodní centra navštěvují méně často. Oproti roku 2019 byla letošní návštěvnost v květnu o 26 a v červnu o 21 procent nižší. Za nákupy v nich ale utrácejí dokonce o něco více než před krizí: v květnu byly tržby o 4 procenta vyšší než předloni, v červnu o 2 procenta.
„Zdá se, že se v posledních měsících projevuje jednak efekt odložené spotřeby, kdy se mnoho spotřebitelů již nemohlo dočkat možnosti vyrazit na nákupy do obchodního centra. Zároveň současná situace komplikuje cestování do zahraničí, a tak mnoho lidí, kteří by jinak v létě odjeli na dovolenou mimo Českou republiku, zůstává v tuzemsku, kde tím pádem také utrácí peníze. Na druhou stranu je stále třeba rozlišovat mezi jednotlivými typy a lokalitami maloobchodních projektů: i v našem portfoliu vidíme velké rozdíly zejména mezi menšími regionálními projekty a většími obchodními centry, případně těmi v centru Prahy, jež do určité míry závisejí na zahraničním turistickém ruchu, který se stále neblíží úrovni před pandemií,“ popisuje za Cushman & Wakefield Jan Kotrbáček.
Ne všem typům obchodů v obchodních centrech se daří stejně. Nejlépe jsou na tom z hlediska tržeb supermarkety a hypermarkety – během prvního pololetí byly výrazně vyšší než ve stejném období předkrizového roku 2019. Daří se také prodeji elektroniky, kde tržby vzrostly v květnu o 32 procent, v červnu o 21, a produktů pro zdraví a krásu, které zaznamenaly nárůst o 10 procent v květnu, v červnu o 15.
V segmentu oblečení a obuvi tržby bezprostředně po otevření rostly – v květnu o 21 procent, červen pak byl oproti roku 2019 slabší – tržby byly o 10 procent nižší. V kategorii osobních služeb a také v kavárnách a restauracích v obchodních centrech byly tržby v květnu stále nižší než před krizí, v červnu již ale rostly o 27 procent, respektive o 1 procento.
Potvrzení o odolnosti a dobré výkonnosti této části maloobchodního trhu je důležitým signálem také pro investory do nemovitostí, kteří se o obchodní centra i nákupní parky začínají po období vyčkávání a nejistoty opět zajímat.
Dokladem jejich zájmu je 11 transakcí maloobchodních projektů, které se letos od začátku roku uskutečnily. Velkou část z nich tvořily prodeje retail parků, jež byly vůči koronavirové krizi nejodolnější, realizoval se však také významný prodej obchodního centra – Korso Karviná. V příštím roce by se investiční aktivita v tomto segmentu měla dále zvyšovat.
-stk-
# obchodní centrum # investice # návštěvnost # Cushman & Wakefield # tržby # OC
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.