Autor textu MediaGuru
Tržby knižního secondhand Knihobot loni přesáhly 300 mil. Kč a společnost podle svého sdělení skončila poprvé v zisku.
Knižní secondhand Knihobot vloni dosáhl tržeb ve výši 301 milionu korun. Expandoval do Rakouska a Německa a noví zákazníci mu přibyli i v Česku, např. díky spolupráci s Rohlíkem. Letos chce především upevnit pozici na zahraničních trzích a zapracovat na personalizaci zákaznických služeb, uvedla společnost v oficiálním oznámení.
V loňském roce přijal Knihobot denně v průměru 10 tisíc knih a za rok jich celkem prodal 2 miliony. Běžně jich má na skladě 600 tisíc. Knihobot uvádí, že se mu daří budovat věrnost zákazníků. Zatímco na začátku loňského roku se jich do měsíce pro další objednávku vracela pětina, teď jde o 30 %.
„Máme radost, že se k nám zákazníci vracejí a potvrzují nám, že je naše služba baví a že jdeme správnou cestou. I když to byl těžký rok, dokázali jsme se poprvé dostat do zisku, přesáhnout 300 milionů v tržbách a na rozdíl od e-commerce stále růst,“ komentuje Dominik Gazdoš, zakladatel a CEO Knihobotu.
Knihobot tak potvrdil trend rostoucí re-commerce a ukázal, že ačkoliv e-commerce se během roku potýkala s propadem – podle dat Heureky v prvním čtvrtletí o 13 % – segment zboží z druhé ruky se tomuto trendu vyhnul.
Knihobot před Vánoci proměnil svou vůbec první pražskou výdejnu v knihkupectví, kde si zákazníci mohou vybrat z tisíců knih přímo na pobočce a knihy si osobně prohlédnout. „Po prvním měsíci fungování můžeme říci, že knihkupectví byl dobrý krok. Máme na něj skvělé ohlasy. V policích s knihami zapátrají ti, co si jdou vyzvednout objednané knihy, zákazníci sem začínají ale chodit i cíleně. Denní prodeje přímo na místě se dostávají ke 200 knihám,“ komentuje brand manažerka Barbora Votavová.
Na jaře vstoupil Knihobot jako Bookbot na rakouský trh a pokračoval na trh německý. V obou zemích uvedl službu knihotaxi. Během předvánoční sezóny zaznamenal exponenciální růst v prodejích a vyšší rostoucí tempo zásilek od zákazníků z Rakouska a Německa .„Ukazuje se, že v Německu jdeme správným směrem. Ve střednědobém horizontu bychom zde chtěli dosáhnout stejného podílu na knižním trhu jako doma, což by znamenalo tržby kolem sedmi miliard korun. V dlouhodobém máme ale ambice větší. Služba našeho druhu může snadno pokrýt 10-20 % knižního trhu,“ říká Dominik Gazdoš.
S růstem firmě nyní pomáhá Ladislav Bárta, který má za sebou několikaleté působení v Rohlíku, kde měl mimo jiné na starost právě expanzi značky na nové trhy.
„Trh v Německu je pro nás rozdílný především v tom, že na něm působí Amazon a my musíme přesvědčit zákazníka, že jsme ta lepší varianta, po které by měl sáhnout. Lidé tu ale zase díky tomu jsou zvyklí knihy nehromadit,” popisuje první zkušenosti Gazdoš.
V letošním roce se chce Knihobot zaměřit především na upevnění pozice na německém trhu, stejně jako v Rakousku. Tak jako v Česku zde chce Knihobot najít partnera, který mu pomůže lidem usnadnit vracení knih do oběhu.
-mav-
# retail # e-commerce # knihy # zisk # tržby # strategie # Knihobot # re-commerce # seconhand
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.