Autor textu MediaGuru
Vltava Labe Media spojuje pod jedno vedení časopisy National Goegraphic Česko
a Koktejl.
Po čtvrtstoletí odchází z postu šéfredaktora české verze časopisu National Geographic (NG) Tomáš Tureček. Důvodem jsou organizační změny ve vydavatelství Vltava Labe Media (VLM), držiteli licence NG, které spojí vedení pro časopis NG a tematicky podobný titul Koktejl. „Pozice samostatného šéfredaktora National Geographic se ruší,“ uvedl pro MediaGuru.cz Tomáš Tureček.
Tureček stál u uvedení české verze časopisu v roce 2002 a od té doby ho vedl jako šéfredaktor. Pod jeho vedením se National Geographic Česko proměnil nejen obsahově, ale i technologicky. „Zatímco na začátku tisíciletí, když jsme začali časopis v češtině vydávat, jsme byli ve velké míře závislí na produkci mateřské edice, postupem času jsme začali stále více nahrazovat obsah tématy, která jsou nám kulturně i geograficky bližší a srozumitelnější,“ popisuje.
Místo jeho dalšího působiště zatím známo není, vážně ale uvažuje o přihlášce do výběrového řízení na ředitele Zoo Praha. „Pro vedení lidí, kteří dělají svou práci naplno a srdcem, mám velmi dobré předpoklady, sloužil jsem ‚love brandu‘ téměř celé čtvrtstoletí. Ze světa klasických médií ale po pětatřiceti letech praxe pravděpodobně definitivně odcházím,“ říká Tureček.
Redakční práce se za posledních 25 let výrazně změnila. „Velmi výrazně se zvýšila produktivita práce v redakci. Co dříve mělo na starost osm lidí, dělají dnes tři. Na kvalitu práce to vliv nemělo, ale pravdou je, že v redakci pracují samí srdcaři, a je otázkou, jestli je možné tento tlak ještě vůbec dále zvyšovat, aby časopis neutrpěl,“ konstatuje Tureček.
Měsíčník National Geographic stále prodává více než 12 tisíc výtisků, z čehož více než 9 tisíc tvoří předplatitelé. Tištěná verze zůstává vlajkovou lodí značky, a to i přes růst významu internetového vydání.
Na otázku budoucnosti časopisu Tureček upozorňuje na rostoucí výzvy: „S nástupem umělé inteligence se úplně přepisuje fungování klasické práce v médiích. Tento trend i tlak bude neustále narůstat. Nevyhne se vůbec nikomu, tedy ani National Geographic. Navzdory tomu si myslím, že poctivá žurnalistika podložená očitým svědectvím a zážitky reportérů a fotografů bude mít u některých čtenářů stále otevřené dveře,“ říká.
Plné znění otázek a odpovědí můžete číst níže.
Proč odcházíte z vedení National Geographic?
Vydavatelství VLM, držitel licence NG, má své představy o dalším rozvoji značky. Ta bude spolu s časopisem Koktejl spadat pod jedno vedení, pozice samostatného šéfredaktora National Geographic se ruší.
Jaké budou vaše další profesní kroky?
Ještě dokončuji poslední číslo tohoto roku, rád bych si konečně jednou užil advent, seriózně uvažuji o přihlášce do výběrového řízení na ředitele Zoo Praha. Myslím, že pro vedení lidí, kteří dělají svou práci naplno a srdcem, mám velmi dobré předpoklady, sloužil jsem „love brandu“ téměř celé čtvrtstoletí. Ze světa klasických médií ale po pětatřiceti letech praxe pravděpodobně definitivně odcházím.
Byl jste u uvedení české verze National Geographic v roce 2002 a po zmiňované čtvrtstoletí stál v čele tištěného specializovaného licenčního magazínu. Vzhledem k dynamické proměně médií je to velmi dlouhá doba. Jak se ve vašich očích National Geographic proměnil?
Přibylo společenských témat, která v západní společnosti rezonují častěji, než jsme zvyklí u nás. Rasové otázky, gender, ale třeba i masová migrace a její vliv na život v různých zemích. Přesto si National Geographic stále uchovává široké rozkročení, jak objevovat a popisovat různé aspekty života na naší planetě – od výzkumu starověkých říší, vzácných živočišných a rostlinných druhů, přes vědeckotechnické objevy, vesmírné lety až k reportážím, jak žijí zajímavé skupiny obyvatel planety Země.
Jaké etapy ve vývoji časopisu za vašeho vedení byste vypíchl? Které byly klíčové milníky?
Zatímco na začátku tisíciletí, když jsme začali časopis v češtině vydávat, jsme byli ve velké míře závislí na produkci mateřské edice, postupem času jsme začali stále více nahrazovat obsah tématy, která jsou nám kulturně i geograficky bližší a srozumitelnější. A to nejen reportážemi z naší vlastní produkce, ale i výměnou mezi ostatními neanglickými mutacemi, především evropskými. Významným milníkem je samozřejmě i nástup on-line obsahu, který se liší od tištěné verze NG.
Jak se za 25 let proměnila redakční práce v NG?
Velmi výrazně se zvýšila produktivita práce v redakci. Co dříve mělo na starost osm lidí, dělají dnes tři. Na kvalitu práce to vliv nemělo, ale pravdou je, že v redakci pracují samí srdcaři, a je otázkou, jestli je možné tento tlak ještě vůbec dále zvyšovat, aby časopis neutrpěl. Nástup digitálních technologií skutečně velmi pomohl, ale i ony mají své limity.
Měsíčník National Geographic Česko stále prodává více než 12 tisíc výtisků, z čeho je více než 9 tis. předplatitelů. Je tištěná edice stále klíčová pro značku National Geographic, nebo se začali čtenáři více orientovat na internetový obsah NG?
I když orientace na internetový obsah výrazně roste, výtisk National Geographic, který ve většině rodin skončí nakonec v knihovně, je stále vlajkovou lodí značky. Jsem novinářem starého světa – a těší mě, že alespoň u některých titulů věrnost čtenářů tištěné verzi nadále zůstává. Pro NG je navíc typické, že s předplatným měsíčníku získávají abonenti i členství v National Geographic Society – a část jejich peněz tak slouží k financování výzkumných projektů po celém světě. A to je významná přidaná hodnota, která se pro ně pojí právě s papírovým výtiskem.
Spolupracuje tištěný magazín National Geographic Česko s televizní stanicí NG, nebo obě značky existují nezávisle na sobě?
Samozřejmě spolupracuje, ale obě značky skutečně existují nezávisle na sobě. Proto si spolupráce je volnější, občas ladíme společná témata, jindy se spolupodílíme na pořádání akcí pro čtenáře, diváky, ale i klienty.
Dokážete odhadnout u takto specializovaného časopisu další vývoj na českém trhu – i vzhledem k proměně kategorie časopisů o cestování, zajímavostech, poznávání?
Nelze nevidět, že i v této kategorii čelí časopisy velké konkurenci ze stran on-line projektů. Výhodou značky NG je její celosvětová srozumitelnost, jasné poselství, k němuž se hlásí, kvalitní zpracování textů, které se vždy ověřují, ty nejlepší fotografie. Stále jsou lidé, kteří toto oceňují a vyhledávají.
Co pro budoucnost časopisu považujete za klíčové?
Výzvy dnešního světa jsou obrovské. S nástupem umělé inteligence se úplně přepisuje fungování klasické práce v médiích. Tento trend i tlak bude neustále narůstat. Nevyhne se vůbec nikomu, tedy ani National Geographic. Zatím si značka, vědoma si kvality, která je s ní spojována, udržuje obezřetný odstup, otázkou je, jak rychle poroste kvalita výstupů AI. Navzdory tomu si myslím, že poctivá žurnalistika podložená očitým svědectvím a zážitky reportérů a fotografů bude mít u některých čtenářů stále otevřené dveře. Shodou okolností si myslím, že je to naše pořád ještě velká rodina předplatitelů/členů NGS. Pokud budou nadále ochotni vyhledávat a podporovat tu nejkvalitnější novinářskou práci, tak se o budoucnost žlutého rámečku nebojím.
-mav-
# tisk # lidé # časopis # Vltava Labe Media # šéfredaktor # National Geographic # Tomáš Tureček
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.